[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Co se chystá ] > Jak se hlasovalo v Radě 12. března?
Vytvořeno: 31.03.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Jak jsme vás informovali v minulém vydání Českého muškaře, bylo na čtvrtek 12. března 2009 naplánováno důležité zasedání Rady ČRS, které se týkalo změny pravidel redistribuce za úlovky na celosvazové povolenky. Vzhledem k tomu, že nepřijetí návrhu kompromisního řešení k novému návrhu Jihočeského územního svazu by patrně znamenalo, že územní konference bude hlasovat o vystoupení ze společného rybolovu od roku 2010, bylo toto jednání Rady klíčové pro další vývoj ČRS.
Doposud byly všechny předložené návrhy na řešení problému celosvazového rybolovu zamítnuty velkou většinou, avšak poslední kompromisní návrh dával jistou naději, že by mohlo dojít konečně k nějakému zlomu. Řada členů Rady ČRS cítí, že je potřebná změna, ale stále nebyl nalezen kompromis. To se nepodařilo ani na onom březnovém zasedání, i když výsledek hlasování byl zajímavý. Pro návrh na změnu hlasovalo 7 členů Rady, 6 jich bylo proti, jeden se zdržel hlasování a jeden byl nepřítomen. Pro přijetí návrhu bylo třeba 8 hlasů a tak ani abstence jednoho ze dvou pražských zástupců problém vyřešit nepomohla.
Pro návrh se vedle Jihočechů vyslovili i oba zástupci Severní Moravy a Západních Čech a zástupce sekretariátu Rady, proti byli oba zástupci Středních Čech, oba zástupci Severních Čech a po jednom zástupci Prahy a Východních Čech, jeden Východočech nebyl na jednání patnáctičlenné Rady přítomen. Za této situace se mi zdá, že se měl k návrhu připojit také předseda ČRS, který zde zaujal těžko pochopitelné stanovisko domovského Středočeského kraje, pro který je nový návrh ekonomicky minimálně tak výhodný jako dosud platná varianta.
Byli jsme tak svědky podobné situace, kterou vidíme dnes a denně v našem parlamentu, kde se také jen těžko hledá nějaké „ státotvorné “ řešení. A společný rybolov je v dnešní době tmelem v dlouhodobém programu ČRS, ať si o něm myslí kdo chce co chce. Doufejme tedy, že si alespoň jeden ze zbývajících členů Rady uvědomí, kam povede zamítnutí tohoto posledního kompromisního návrhu, protože následky mohou být pro všechny strany sporu velmi vážné a doplatí na ní nejvíce zatím anonymní sportovní rybáři. Do smutného konce už zbývají jen dvě zasedání našeho nejvyššího orgánu ve dnech 9. dubna a 14. května. Najde se ještě řešení?