[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Co se chystá ] > Letos už naposled společně?
Vytvořeno: 04.03.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Již ve zprávě o průběhu minulého Sněmu ČRS na podzim minulého roku si mohl pečlivější čtenář všimnout, že existují různé názory na spravedlivější rozdělování zisku z redistribuce za prodané celosvazové povolenky. Současný stav rozdělování finančních prostředků z prodeje celosvazových povolenek se opírá o tři zásady. Prodejce povolenky získá pro svůj územní svaz 10 % z ceny povolenky, o náklady spojené s administrativou kolem CSP se podělí všichni bez ohledu na počet vydaných povolenek a ze zbytku peněz se proplatí úlovky docílené na všechny celosvazové povolenky ve všech revírech. Nové návrhy Jihočechů, kteří se snažili získat jiný způsob rozdělení peněz, však nebyly na Sněmu akceptovány.
Rozpor vznikl z toho, že zatímco se v Jižních Čechách uloví okolo 25 – 30 % ze všech úlovků na CSP na revírech z cizích krajů, tak odměna za úlovky fondu redistribuce pro ně činí jen necelých 15%. Je to z toho důvodu, že se do rozdělení peněz počítají úlovky na všechny, tedy i vlastní CSP a tak kraje, které mají velké množství vydaných CS povolenek, pak mnohem víc čerpají právě za úlovky z CSP na vlastních revírech. To jim následně umožňuje prodávat levné územní povolenky a navyšovat zarybňování a i vlastní úlovky, čímž se neustále rozevírají nůžky mezi cenami územních povolenek. Po odmítnutí prvních Jihočeských návrhů tak najednou hrozilo na podzimní územní konferenci v Českých Budějovicích vypovězení dohody o celosvazovém rybolovu, což by bylo jistě škoda pro všechny.
Já jsem se do výše zmíněných nových návrhů kolegů z našeho kraje předtím nijak zvlášť nezapojoval, protože už nejsem víc než šest let územním hospodářem. Za této velmi složité situace jsem se však rozhodl, že se pokusím najít nějaké nové řešení, jehož cílem by bylo stabilizovat ekonomiku celosvazového rybolovu a narovnat jí ve smyslu a poslání společné celosvazové povolenky, která byla zavedena z důvodu umožnit členům ČRS rybolov na jednu povolenku pro celé naše území. Můj nový návrh vycházel se zásady, že územní svazy získají celou hodnotu za své územní povolenky a peníze získané nad její rámec z celosvazových povolenek budou použity k pokrytí odůvodněných režijních nákladů celosvazového rybolovu a ke spravedlivější odměně za úlovky dosažených cizími rybáři na revírech konkrétních územních svazů. Zrušily by se tak výhody, které až doposud měli prodejci povolenek na úkor poskytovatelů rybolovu.
Návrh ve zkrácené podobě vypadá takto:
Sekretariát Rady pak přišel s vlastním kompromisním návrhem, ve kterém by se všichni podíleli na nákladech celosvazového rybolovu stejným dílem, protože by se tato položka oddělovala od vybraných peněz jako dosud, tedy ještě před jejich dělení za úlovky v cizích krajích. Jihočeši s tímto návrhem nakonec souhlasili, i když je jasné, že by jejich podíl měl odpovídat počtu vydaných CS povolenek, který je v tomto kraji okolo 1500 ks, zatímco v obou centrálních územních svazech je jich vydáno 10 – 15 x více. Ani pro tento kompromisní návrh se však zatím nepodařilo získat v Radě ČRS dostatek hlasů a tak hrozí vážné nebezpečí, že na jejím příštím zasedání dne 12. března 2009 padne definitivní rozhodnutí, které nebude současný způsob redistribuce měnit.
Takovýto verdikt bude mít patrně za následek vystoupení Jihočeského územního svazu z celosvazového rybolovu od roku 2010.Určitě by bylo velkou chybou takovéto oslabení systému celosvazového rybolovu, který nám závidí všude ve světě a ze kterého mají prospěch všichni členové ČRS, tedy i ti, kteří si celosvazovky nekupují. Příjmy z redistribuce totiž významně nadlepšují vysazování a tedy i jejich úlovky prakticky na všech revírech. Důsledky takovéto rybářské války by se mohly dále promítnout i na budoucím rybolovu na Orlíku a nádrži Trnávka (patří totiž Radě) a možná i do organizační struktury samotného ČRS. Nebo se snad ještě najde nějaké řešení…?