Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > Jak jsem vyhrál MS 2009 - část III: Řeka je jako šachovnice
Vytvořeno: 02.11.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Jak jsem vyhrál MS 2009 - část III: Řeka je jako šachovnice
Iain Barr (Volný překlad podle Trout Fisherman č. 397, říjen-listopad 2009)
Přestože jsem již zkušený jezerní muškař, tak jsem si jistý, že mohu využít své schopnosti i při lovu na řece. Za dvanáct let mého mezinárodního závodění jsem už chytal po boku těch nejlepších říčních rybářů. Hodně jsem se od nich naučil, když jsem obsadil druhé a deváté místo v jednotlivcích na posledních dvou evropských šampionátech, které se konaly hlavně na říčních tratích.
A mimochodem, já jsem se kvalifikoval poprvé do říčního týmu Anglie už v roce 1997, tedy dříve, než se mi to podařilo i u týmu pro stojaté vody. Na řece Tay byl k tréninku vyčleněn zvláštní úsek, kde se mohlo lovit i těsně před mistrovstvím, ale tým Anglie ho považoval za extrémně obtížný, protože se zde ulovila v průměru méně než jedna ryba na rybáře za tři hodiny. Za dva dny trénování jsem tu chytl jen tři ryby! Já osobně mám rád říční závody, protože se zde můžeš rozhodnout pro mnoho různých řešení.
Na své místo jsem přišel s vědomím, že zde už lovili dva rybáři přede mnou, Ital a Belgičan a každý chytl po třech rybách. To mohlo mít dvě vysvětlení. Buď tedy, že tam jsou ryby, ale také to mohlo znamenat, že už zde byly všechny uloveny.
Před začátkem útoku je třeba si prohlédnout pečlivě každý decimetr svého závodního místa. Můj rozhodčí mi sdělil, že jsou zde dvě místa kde se dosud chytly ryby. Je třeba si představit také podvodní průběh říčního dna, zaregistrovat stromy na březích a větve nad vodou a také velké balvany. Koukej se po liniích pěny, které nám ukazují průběh proudu, ve kterém se pohybuje vodou hmyz. Na hodně prochytávaných řekách se dívej na úseky, které mohou rybáři jen obtížně dosáhnout.
Pro dnešní závod jsem si sestavil tři pruty, na jednom jsem měl dvě nymfy, na dalším jednu suchou mušku a na třetím pak potápivou Di-3 šňůru pro strímrování a na konci návazce oblíbeného Humunga.. Tato kombinace mi musí vystačit pro jakýkoliv scénář během příštích tří hodin lovu.
Neviděl jsem nikde žádné známky přítomnosti ryb a tak jsem začal nymfovat. Mou sestavu tvořily dvě zlatohlavé olivové nymfy ve velikosti 12, které byly umístěny ve vzdálenosti šedesáti centimetrů od sebe. Použil jsem ujímaný francouzský nástavec o délce 4,5 m, který končil čtyřliberní špičkou s půlmetrovým úsekem kde se střídaly černé a červené pruhy. Vlastní tipet jsem zhotovil z 2,5 liberního vlákna Frog Hair o délce 120 cm. Dvoubarevný úsek nástavce je třeba držet kousek nad vodní hladinou a pozorovat každý pohyb tohoto indikátoru.
Když chytáte s jemnou šňůrou malé ryby, pak je důležité to neurvat při záseku anebo nevyhodit úlovek z vody, kdyby byla špička prutu příliš tuhá. Já použil svůj trojkový prut Loop Multi 11 stop a 3 palce dlouhý (335 cm). Tato délka prutu už mi umožňovala držet se hodně daleko od ryb, když jsem spouštěl své mušky vodou. Jemná špička tohoto prutu mi dovolovala při spouštění nymf vodou citlivě reagovat na každý pohyb, protože jsem nechtěl propást žádný záběr.
Říční mřížka
Nyní jsem si naplánoval příští postup, i když tu řeka moc nevypadala na to, že byv ní mělo být hodně ryb. Předtím, než jsem se pohnul dál, jsem vždy prochytal každý kousek vody. Představoval jsem si vodní hladinu před sebou jako šachovnici a moje mušky prošly nejméně třikrát každým čtverečkem, než jsem hodil na další pole. Tímto způsobem jsem prověřil každý centimetr vody.
Asi po osmi minutách od zahájení závodu jsem spouštěl svou dvojici nymf kolem malého balvanu a dvoubarevný úsek sebou prudce škubnul. Jemná špička prutu už je v kruhu a ryba bojuje. Pak jsem podebral divokého potočáka pro potěšení mého rozhodčího a ten mu naměřil 25,4 cm. S čerstvým adrenalinem v těle jsem se vracel na stejné místo a hnal jsem se za dalšími záběry.
Popošel jsem o kousek dopředu a narazil na nějakou podvodní hranu, která měla velmi jasný obrys. V předtuše úspěchu jsem spustil své nymfy níž po vodě a za vteřinku jsem uviděl na hladině vír, to když ryba vzala mou koncovou mušku. Když jsem ho podebíral, tak ještě neuplynulo ani patnáct minut od zahájení. Velmi opatrně jsem se vracel abych si nepoplašil ryby a na první náhod jsem chytl třetího pstruha. Další rybu jsem minul a pak už to tu bylo v klidu...
Velmi opatrně a pomalu jsem sledoval onu hranu a postupoval po vodě, ale během další 45 minut se nestalo nic, avšak já pokračoval v pečlivém prochytávání své šachovnice. Dále následoval krátký úsek hlubokých a rychlých vln, kde jsem vyzkoušel všechny tři pruty, avšak bez úspěchu.
Byl jsem se třemi úlovky spokojen a rozhodl jsem se znovu vrátit do svého produktivního úseku. To pro případ, že by se sem zas ukryly nějaké ryby, jen jsem se více snížil nad vodní hladinu a znovu jsem prochytával své místo popsaným způsobem. Když jsem stál po kolena v proudu, tak jsem spatřil asi třičtvrtěkilovou rybu, která přede mnou udělala „delfína“. Před tím než jsem na ní hodil jsem se ještě ujistil, že stojím v té nejlepší pozici. Při svých začátcích jsem dost často zmařil rybu, když jsem neuvážil svou pozici a bez rozmyslu na ní hodil.
Prohlížím si tedy ono místo a vidím, že jsou tam nějaké větve ve vodě, za kterými asi ryba stojí. Když jí zaseknu, tak jí budu muset vyvést dolů proudem a přetáhnout přes vodu tak, abych se vyhnul dvěma velkým a zarostlým balvanům, nebo tak nějak...
Spustil jsem tedy své nymfy do vody a už jsem v rybě! Ta si to přes mé předchozí analýzy namířila přes proud a zalezla do potopených větví, kterých jsem si nemohl všímnout. Přívěsná nymfa se zachytla o větev a to byla rozhodující chvíle, při které je třeba držet stále napnutou šňůru. Brodil jsem se po prsa vodou k rybě, prut jsem přendal do levé ruky a držel ho vysoko nad hlavou. Pravou paži jsem potopil do větví a uvolnil nymfu, na což se ryba hned vrhla po proudu dolů a překvapivě zůstávala viset na háčku.
Mnoho říčních ryb se ztratí při zdolávání v prudké vodě a tak jsem řídil pohyb svého úlovku do hluboké skrýše za balvanem. To se mi sice podařilo, ale bylo tu stále nebezpečí, že se horní přívěs zachytne háčkem za kámen. Ryba se potopila do jámy a dovolila mi, abych jí podešel a pak podebral. Toto byl určitě jeden z mých nejtaktičtějších soubojů s říční rybou a já ho právě vyhrál. Byl to snad nejkrásnější divoký potočák z řeky Tay, který měřil 39 cm a já ho s potěšením pustil do vody pro dalšího rybáře.
Více ryb už jsem tu nechytl a tak jsem se vydal pomalu po vodě a prošel jsem i delší úsek, který mě přímo zval k lovu na suchou mušku, ale já neviděl na hladině jediné kolečko. Když jsem prošel těch třicet metrů vody, tak mi zbývalo do konce 15 minut.
Došel jsem si tedy pro prut se suchou muškou a s koncovou sílou vlákna 2,5 lb na třímetrovém ujímaném nástavci a na vodní hladině před sebou jsem si nakreslil imaginární šachovnici. Byl jsem velice ostražitý, protože při tréninku byly záběry na sucho bleskově rychlé. Nasadil jsem Balloon Caddis, což je poměrně velká muška. Když ryby nesbírají, tak jim musíte nabídnout větší sousto, aby je přinutilo zvednout se pro něj ode dna. Během několika minut mou mušku spolkl další potočák a já podebral svou pátou rybu. A najednou tu byl konec kola. Ty tři hodiny mi uběhly tak rychle, jako by to byly pouhé tři minuty.
Poznámka ČM: Zde článek končí, patrně se tedy předpokládá, že každý už ví, že to bylo první místo v sektoru.