Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > Jak to děláme u nás v Karlových Varech
Vytvořeno: 01.02.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Radek Hloušek
Jak to děláme u nás v Karlových Varech
První myšlenky na vznik muškařského klubu se objevily už v roce 2004. Byly reakcí na zvyšující se počty „závodnických“ klubů. Pár muškařských nadšenců z našeho regionu pocítilo potřebu vzniku klubu, který by stál na tradičních základech muškaření, a tak od ledna 2005 se začalo pravidelně scházet. V průběhu dlouhé zimy se přidalo ještě několik dalších a takto vzniklá skupinka se usnesla, že založí klub se statutem občanského sdružení.
Nic se ale nerodí rychle a snadno. Začaly se diskutovat stanovy, které by klub měl mít. Po konzultacích s právníkem byly na podzim 2005 na světě. Požádali jsme o řádnou registraci na Ministerstvu vnitra a v květnu 2006 jsme existenci klubu na valné hromadě oficiálně odstartovali. Byla odsouhlasena tato preambule stanov:
Hlavním cílem našeho klubu je rozvíjení znalostí v celé oblasti muškaření a zároveň zvyšování odborné a etické úrovně jeho členů. Nevyznáváme módní názory typu „ Chyť a pusť“ a závodní muškaření, protože nevěříme, že tyto směry mají kladné dopady na rybařinu jako takovou. Naopak klademe velký důraz na zodpovědný přístup k lovu každého rybáře, včetně šetrného zacházení s ulovenou rybou. Domníváme se, že pro zdravý vývoj muškařiny je prospěšnější myšlenka: „Omez zabíjení… Nezabíjej povolený limit“.
Po odstartování naší činnosti v roce 2006 jsme se začali pravidelně scházet. Byli jsme skupinou lidí, kteří se znali jen krátce, postupně jsme se poznávali a snažili se najít společnou cestu. Naší první větší akcí bylo pořádání 1. ročníku Karlovarského muškařského fora, který se konal v březnu roku 2007. Akcí jsme chtěli upozornit na, podle nás, již kritickou situaci na některých našich pstruhových revírech. Necítíme se, že máme patent na rozum, proto byli mezi přednášejícími i přední čeští odborníci zabývající se problematikou rapidního poklesu populace pstruha obecného a lipana podhorního v našich vodách. Názory na 1. KMF byly různé – od převážně kladných ohlasů až po názor, že to byla fraška…
Možná někteří muškaři čekali nějaký výstup, doporučení. Takto však fórum nebylo ani koncipováno. Chtěli jsme jen, aby se zřejmé problémy jasně pojmenovaly a aby místo fabulací, se rybáři zamýšleli nad skutečnými fakty. Na základě této akce nás oslovil i Český rozhlas a byly odvysílány některé rozhovory na téma krize na pstruhových revírech. Naše spolupráce s médii probíhá i nadále.
Je třeba také trochu objasnit naše postoje týkající se etiky lovu. Myslíme si, že i v muškařině platí nebo měla by platit „zlatá střední cesta“, tj. ani bezvýhradné pouštění ryb, ani braní ryb za všech okolností. Muškaři by také měli více uvažovat při stále populárnějším brodění, kdy šlapání po dně nemusí být šetrné k nové populaci lipana na jaře a u pstruha obecného na podzim. Zrovna tak se v našich očích netěší žádné úctě ti rybáři, kteří se po skončení pstruhové sezóny přesouvají na určité mimopstruhové revíry a tam programově loví, v té době už hájené lipany a pstruhy obecné. Není nám také lhostejný současný trend, nachytat za vycházku desítky ryb, většinou menších velikostí. Je to možná dané potřebou „trénovat“ na nějaké závody. Neustálé přelovování obsádky (overfishing) rybám v dané lokalitě určitě neprospěje. V žádném případě nechceme mentorovat, ale zmíněné principy nejsou nic nového, proto bychom byli rádi, když se nad nimi rybáři znovu zamysleli.
V roce 2006 jsme vyvinuli úsilí směřující k možnosti hospodaření na revíru Teplá 3, na které až doposud hospodařilo České rybářství s.r.o. Snahou našeho klubu bylo pokusit se hospodařit na tomto revíru dle jiných zásad, než jsou ty současné, vycházející z názorů ČRS. Toto se však ukázalo jako nemožné. Rozhovory byly ukončeny na základě ultimáta ze strany ÚS ČRS Plzeň Českému rybářství s.r.o. (dle informací ze strany Českého rybářství). Poté se stal z tohoto toku revír pod správou ČRS s možností lovu na svazové povolenky. I zde nastává otázka, zda otevření vody za zcela nezměněných pravidel lovu prospěje místní uznané populaci tepelské formy pstruha potočního…
Další naše akce byla zaměřena na zlepšení kvality životního prostředí. Jelikož mnozí z nás tráví mnoho času v blízkosti vodních toků, rozhodli jsme se vyčistit část těžce zkoušené pstruhové říčky Rolavy v délce cca 3 km. Akce proběhla koncem března 2007 a během jednoho dne se podařilo vysbírat několik set kilogramů odpadu.
Součástí této akce byla podzimní reintrodukce střevle do povodí Rolavy. Tento projekt, který dále pokračuje, dosud představoval odlov střevle na horském krušnohorském potoce Černá a nádrži Myslivny a následné vysazení střevlí v horní části toku Rolavy a v jeho přítocích. Byl úspěšný minimálně co do počtu vylovených a vysazených jedinců. Až čas a zkušební odlovy po dobu 5 let ukáží, zda střevle potoční opět zdomácní v toku Rolavy. Velké poděkovaní za spolupráci na tomto projektu patří pracovníkům AOPK Karlovy Vary a Odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Karlovarského kraje.
Náš klub pořádá i zájezdy na zahraniční revíry. Někteří členové absolvovali výlet za dánskými mořskými pstruhy, do rakouských Karavanek a dvakrát na bavorský W. Regen. Konkrétně tento revír může být dobrým příkladem našim pstruhovým revírům.
V současnosti se aktivity klubu soustřeďují na pořádání 2. ročníku Karlovarského muškařského fóra. To se koná ve dnech 15. až 16. března a bude volně navazovat na témata prvního ročníku. Program bude zahrnovat témata odborná, samozřejmě zde budou přednášky o zkušenostech z lovu na mušku i v jiných, nám třeba exotických zemích, bude probíhat prodejní výstava rybářského zboží a vázací ukázky od známých českých vazačů. Zatím v jednání je účast hostů z Anglie, Slovenska a Švédska.
Hned po této akci opět nastává čas pro výlet do Dánska a připravuje se další etapa čištění břehů říčky Rolavy. Jarní část klubové činnosti bude uzavřena konáním 2. „casting“ dne spojeného s prodejem rybářského náčiní.
Součástí činnosti klubu v zimním období jsou i vázací večírky, při kterých dochází k výměně zkušeností a vyprávění zajímavostí od vody. Snad se tyto večírky stanou jakýmsi pátečním rituálem. Bohužel zatím nejsou tak časté, jak by si mnozí členové klubu přáli.
Do budoucna se náš klub chce dále snažit o zlepšení současného zarybnění pstruhových revírů a o lepší informovanost rybářské veřejnosti v této problematice a také o zlepšování prostředí nám blízkých revírů. To vše naplňuje preambuli klubu tak, jak je uvedena v úvodu článku.
Při této příležitosti je třeba vyzdvihnout odbornou i morální podporu Ing. Jaromíra Kudláka při vzniku MKKV, se kterým jsme všechny důležité otázky konzultovali. Velmi mu za to děkujeme!