Český muškař

Titulní stránka 		  NAŠI SPONZOŘI

Hanák - pruty SAGE G&T Publishing

[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > Noční tajemství

Vytvořeno: 01.11.2007, Aktualizováno: 05.11.2013


Autor: Malcolm Greenhalgh

Noční tajemství

(Volně přeloženo z FF FT 8/2007)

Jak ukázaly dopisy našich čtenářů z letošního roku, měli jste velký zájem o poodhalení tajemství nočního lovu mořských pstruhů. Jestliže jsem se již dříve zmínil o tom, že považují suchém chytání za nejčistší formu muškaření (především proto, že se zde snažíme o věrné napodobeniny různého hmyzu), pak o nočním lovu mořských pstruhů soudím, že jde o nejvíce vzrušující formu našeho sportu, kterou řadím i před lov bonefiší a tarponů. Dá se také říci, že je to právě lov mořským pstruhů, kde podle mých zkušeností, chytne 5 % rybářů asi 95 % všech úlovků těchto ryb.

Mnoho známých, kteří stráví alespoň jednu noc týdně lovem mořských pstruhů na mušku, má za tři měsíce trvající sezónu jen tří až čtyři ryby a nevěřícně pak kroutí hlavou, když slyší o mnohem větších úlovcích jiných kolegů z téže řeky. A vůbec neví proč tomu tak je?

Strašidelná noc

Myslím, že v životě člověka stále přetrvává jakýsi přirozený strach ze tmy a někteří z nás se tohoto pocitu ani nepokusí zbavit. Zachrastění hrubého štěrku pod kopyty jelena, prsknutí polekaného ježka, zapísknutí lišky, zašumění větru v korunách olší u vody, nebo pláč mladého sýčka, prosícího rodiče o potravu, jim způsobuje bušení srdce a zježení vlasů a chlupů na zádech. Když si takovýto bojácný člověk zkusí noční lov mořských pstruhů, nemůže se pak na něj vůbec soustředit a často se chová jako smyslů zbavený.

Hovořil jsem o jednom rybáři, který se vrátil ze své první noci na řece Wenning, což je velmi známý přítok řeky Lune, proslavené lovem mořských pstruhů. Tento rybář začal lovit za soumraku na vtoku řeky do malého jezu a byl tak vyděšený z nastalé tmy, že zde zůstal bez pohnutí až do rozednění, aniž se hnul o jediný metr. Jiný, který chtěl chytit svého prvního mořského pstruha v noci, byl postaven do hrdla velké tůně s hojným výskytem těchto ryb a bylo mu řečeno, aby postupoval pomalu dolů po vodě k další tůni. Během pár minut však dohnal svého hostitele, který šel vodou k další tůni a přiznal se, že se bál být sám a požádal ho, zda by mohli chytat společně. Vím také o někom, kdo jel 70 mil autem na noční lov mořských pstruhů na řeku Lune a vrátil se domů bez jediného hodu, protože se jeho známý musel kvůli poruše auta vrátit.

Nějaký pokus o zahnání jejich strachu za pomocí baterky by dal takovému nočnímu lovu pěknou ránu. Proto jí můžeme použít jen při výměně mušky, ale ne k zahnání nočních vidin. Pro takový případ je třeba si zvolit baterii, která dokáže svítit alespoň týden.

Myslím, že většina z nás, kteří si užívají noční pobyt u řeky, už přišla na to, že časem se dokážeme tmě přizpůsobit a může být pro nás něčím podobným, jako je pro noční živočichy. Naše hmatové schopnosti se zlepšují, také slyšení se zvětšuje a pak zjistíme, že se dokážeme mnohem lépe koncentrovat na vlastní lov, než na dění kolem nás a začneme chytat s muškou přes tůň. Také víme, že se tu nevyskytuje žádný psychopat, který by sem přišel s úmyslem vraždit, protože na špatné lidi můžeme mnohem pravděpodobněji narazit v této době někde ve městě než u naší tuňky.

Nezastavit se v cestě za poznáním

Když jsem poprvé navštívil řeku Nith, bylo to asi před 30 lety, byl jsem dotázán, zda mám velké mušky jako je Brown Turkeys and Teal, Blue and Silver na háčku č. 12. Můj rádce byl typický místní znalec, který mi řekl, že nalovil mnoho mořských pstruhů. Pak mi ukázal svůj úlovek z předešlých nocí, deset prcků o průměrné hmotnosti kolem 25 dkg.

Nebožtík Hugh Falkus napsal ve své klasické knize : „See Trout Fishing“ (Chytání mořských pstruhů), že když většina rybářů dvakrát zvětší velikost svých mušek, tak může také dvakrát zvětšit hmotnost svých úlovků. A to se potvrdilo i zde. Na mušky typu Medicine ve velikostech 2 – 4 a třípalcový lurový tandem jsem za tři noci chytl 8 ryb, které vážily dohromady přes 11 kg!

Chyba byla v tom, že v této době rybáři používali při lovu mořských pstruhů na řece Nith, stejně jako na mnoha jiných řekách v Anglii a Skotsku, mušky typu Mallard and Claret, Butcher, Peter Ross a Black Pennell ve velikostech 10 – 14 bez ohledu na místní podmínky a nikdy své mušky ani jejich velikost neměnili. K tomu mohu dodat, že i dnes je to hodně podobné, jako u učedníků onoho neslavného Falkuse, který víceméně tvrdil, že chytání mořských pstruhů na suché mušky je víceméně ztráta času ( to mohlo platit na jeho Esku, ale není tomu tak na mnoha jiných řekách), přičemž používal malé mokré mušky jako je Mallard and Claret. Základem je nebýt kovaný jen v jednom stylu chytání. Zkus malé mokré mušky v proudné vodě přes den a při stmívání, v té době budou ideální.

Ale zpátky na Nith. Telefonoval mi místní expert: „ Bozi vědí, proč se stále vracíš k obrovským muškám, ty tu u nás vůbec nefungují.“ A par měsíců nato mi stejný rybář řekl do telefonu, že se jeho názor změnil. Jakýsi Francouz si tu objednal ubytování v místním hotelu a koupil si lístek na místní vodu. Po celonočním lovu se vrátil s úlovkem několika pořádných mořských pstruhů. A totéž se opakovalo i příští noc. A další taky. Proč byl tak úspěšný? Příští noc jsme ho sledovali. Na rozdíl od ostatních nešel do krásné proudné vody, ale vybral si velkou a hlubokou tůň s pomalým prouděním, kde dosud nikdo nikdy mořské pstruhy nelovil. Použil potápivou šňůru, zatímco ostatní tu chytají s plovoucími a použil mušky 3 palce velké (7,5 cm). Takže tak to tedy dělal.

Dobrý lovec mořských pstruhů bude používat jak malé mokré mušky, tak i velké mokré mušky a lury, plovoucí lury a také suché mušky a to právě tehdy, kdy to bude potřeba. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, když byl ještě přirozený výtěr mořských pstruhů úspěšný mohl chytit muškař s jednou muškou jen občas nějakou rybu. Dnes, když je přirozený výtěr mnohem slabší, je základem úspěchu mít co nejvíce různých zbraní po ruce.

Alternativa k Sunk Lure

Mezi velkými muškami mohu pro lov mořských pstruhů doporučit vzor zvaný Snake Lure (hadí lura), jejímž autorem je James Waltham. V současnosti se používá namísto Falkusova staršího vzoru Sunk Lure. Její příprava je jednoduchá.

Připravíme se nějaký větší strímrový háček (vel. 2 nebo 4), silné umělé vlákno (15 liber) a trojháček s očkem ve velikosti 10 – 12. Koncový trojháček zafixujeme zdvojeným vláknem v očku a strímrový jednoháček přivážeme k dvojitému vlasci ve vzdálenosti 5, nebo 7,5 nebo 10 cm za pomocí vázací nitě a několikrát se tento spoj potře vrstvou lepidla a ustřihne se oblouček jednoháčku. Pak přetáhneme Milarovou trubičku přes tuto sestavu až přes očko trojháčku a zafixujeme pevnou nití na obou koncích. Vpředu můžeme přidat pár paprsků Crystal Hairu, buctailové chlupy a pod. Hlavička by měla být velká, černá, s černobílými očky.

Tato dlouhá muška má ohebné tílko a proto pracuje velmi dobře ve vodě a když se ryba zasekne, tak málokdy spadne, což bývá problém v případě použití pevné trubičky na tílko podobné mušky. Ve vetší velikosti je vhodná i na mořské okouny.

Základem je plovoucí lura!!

Je s podivem, jak málo lovců mořských pstruhů používá plovoucí lury. Arthur Randsome zjistil účinnost plovoucí lury až po mnoha letech náhodou na řece Duddon. Za úplné tmy se zachytil ve větvi stromu na protějším břehu. Tahal za šňůru až zlomil háček a když stahoval prudce šňůru, tak zbytek jeho mušky brázdil po hladině a v tom mu po ní vypálil mořský pstruh, který se však nezasekl kvůli zlomenému háčku. Arthur o tomto zážitku doma přemýšlel a vytvořil korkovou brázděnou luru (Wake Lure). Je to právě ta, co popsal Falkus jako Floating Lure.

Pár let předtím jsem zjistil, že podobně účinná, ale ještě lehčí lura může být vytvořena z jelení srsti. Nazval jsem jí Night Muddler, zároveň se objevilo také něco podobného pod názvem The Mouse. Mnoho rybářů dnes používá tyto lury z jeleních chlupů a dávají se jim rovněž různá nová jména.

Udělej si tandem s rozestupem 7,5 cm mezi trojháčkem (vel. 10 -12) a očkem předního jednoháčku (vel 2 – 6). Dá se to udělat s pomocí silných monofilů nebo pleteného vlákna. Já používám monofil a přivážu ho k Water Salmon (Wilson Low) háčku vepředu, který má velké očko. Připojení k háčku je třeba 5 – 6 krát přelakovat, aby byl povrch dokonale hladký a pak se kolem něl dobře omotává jelení srst, která tvoří základ tělíčka. Začínáme jí navíjet odzadu a postupujeme až k očku háčku, ve snaze namotat co nejvíce těch chlupů na háček. Mořský pstruh je v noci barvoslepý, takže na zbarvení příliš nezáleží.

Rád k tomu na konec této nástrahy přidávám trochu vláken Crystal Hairu nebo Twinkle. Vytvořím si profil tlustého doutníku, ale nesmí to bít moc hladké na povrchu, pak na vodě lépe pracuje. Dvě důležité věci: nic nesmí být před trojháčkem a nesmí tam být zádná trhlina u očka, čemuž se zabrání pevným ukončením mušky. Jsou-li u vás tandemy zakázány pravidly, pak použij dobře namaštěný klasický Muddler Minnov.

Falkus tvrdil, že jeho Wake Lura funguje jen za tmy, v tom se však mýlil, protože já ji používám už za šera při stmívání a chytám s ní tak, že jí stahuji proti vodě po hladině tůně. Nechávám jí také plavat napříč vtokem do tůně a právě zde je nejlepší příležitost, že to nějaký táhnoucí mořský pstruh zkusí a popadne naší luru. Když se rozhodneš to zabalit třeba ve dvě ráno, tak nikdy neodcházej dřív, než bys vyzkoušel po vodě Wake Luru v nejlepší tůni. Pamatuj si, že často jí ryba nevezme, ale jen po ní vystřelí. Podle mých zkušeností je pak takovýto pstruh mnohem ochotnější vzít mokrou mušku nebo potápivou luru.

Když jsi v neznámé tůni, tak chytej s Wake Lurou po vodě ještě před tím, než jí projdeš s mokrými muškami. Vzpomínám si na rybolov společný rybolov ve velké tůni na řece Mourine s Paulem Stantonem, který tu nikdy předtím nelovil a tak nasadil Wake Luru. Při tom zjistil, že se ryby vyskytují jen v úzkém pruhu 20 m (vystřelovaly mu po jeho luře a nedobíraly jí) a pak jsme je tam odchytali na mokré mušky.

Nejlepší je klidná tůň

Většina muškařů, kteří se věnují lovu mořských pstruhů, se domnívá, že chytání těchto ryb je něco lehkého, asi jako házení mušek po a přes vodu při lovu lososů a proto se snaží takto lovit i mořské pstruhy. Vyhledávají proto rychle proudící vodu, která jim už vše sama zařídí. Dělají však velkou chybu, protože pro lov mořských pstruhů na řece je nejlepší hluboká a klidná tůň.

„Jedna z nejlepších tůní na řece bývá ta, kde voda skoro neproudí“, říká Falkus. Ale muška tam nepracuje, tak co bychom měli dělat? Tak to máte velké štěstí, odpoví mudrc. V tůni s malým či žádným proudem můžeš chytat od co nejrychlejšího stahování až po to co nejpomalejší, podle tvé libosti. (Falkus nejčastěji odpovídal na podobné otázky: To vše je vysvětleno v mé knize. Jestliže jí ještě nemáte, prodám vám jednu na závěr večera.).

Takže ať použijete jakoukoliv mušku, začněte vždy na čele tůně, nahazujte a stahujte jí zpět. Udělejte 3 – 4 hody, vějířovitě na různé strany a pak postupte o metr po vodě a vše to zopakujte. A jak rychle bychom měli s muškami pracovat? Odpověď není jednoduchá. Občas velmi pomalu a je třeba zkoušet všechny rychlosti.

Falkus se zmiňuje i o tom, že na jeho řece Esk v Cumbrii je pod Corner Pool velmi hluboká a pomalá díra. Když jsem tu lovil v roce 1989, tak se zde zdržovalo asi 20 velkých mořských pstruhů. Mohl jsem je tu v klidu pozorovat v předchozím odpoledni, ale po západu slunce jsem nechytl ani jednu z nich. Nakonec jsem ještě zkusil přehodit tuto jámu, udělal jsem dlouhý hod a pak jsem svíjel šňůru kličkou do navijáku. Pětiliberní mořský pstruh vzal velkou tandemovou luru a upaloval s ní proti vodě. Od té doby používám během krátkého času stmívání stahování pomocí pomalých osmiček!

Je velmi obtížné nějak pracovat s muškou, když používáš obouruční lososí prut, ale přesto stále vidím na řece Spey v noci plno lidí s takovýmto nářadím. Zeptal jsem se proto Johna Stuarta, jednoho z nejlepších lovců mořských pstruhů na této řece na jeho názor. Odpověděl mi, že tito lidé přijdou o mnoho mořských pstruhů, jednak protože nechávají mušky jen volně splouvat a dále i proto, že necítí jemné záběry. Když tvá levá ruka stahuje velmi pomalu šňůru ve velmi rychlé vodě a jestliže ucítíš na mušce dotek ryby, pak musíš zatáhnout okamžitě, to ale s obouručním prutem nejde.

Dá se noc dělit na různé úseky?

V knize „Sea Trout Fishing“ rozděluje noc do 4 úseků: první polovina noci, půlka noci, druhá polovina noci a zvláštní doba.

V první polovině noci pak doporučuje používat plovoucí šňůru, nebo plovoucí s potápivým koncem a mušky typu Medicine uvázané na velkých jednoháčcích vodit u hladiny, protože ryby se zdržují u hladiny a ke dnu se vracejí až po půlnoci. Takováto šňůra nám umožňuje lovit i s mokrými muškami pod hladinou.

Můj starý přítel, Bill Arnold, který už nalovil mnoho mořských pstruhů, mi jednou řekl, že když rybáři na řece Lune opustili staré hedvábné paličkované šňůry a přešli na moderní plovoucí šňůry z plastických hmot, tak se jejich úlovky náhle snížily. Bylo to tím, že ty staré šňůry se na konci začínají brzy potápět. Proto si začali k novým plastickým šˇnůrám přidávat paličkované konce a úlovky se zase vrátily do normálu. Na to pak reagovali výrobci šňůr vývojem ST konců.

Dnes máme k dispozici daleko lepší šňůry: velmi pomalu se potápějící (intermediální), které se chovají jako špatně namaštěné hedvábné šňůry. Podle mých zkušeností chytají intermediální šňůry daleko více mořských pstruhů (a lososů) než šňůry plovoucí, tedy když se chytá s mokrými muškami kousek pod hladinou.

Nedá se také říci, že by se měl mořský pstruh potápět ke dnu až po půlnoci, protože u hladiny je jen výjimečně (když se krmí) a jinak leží u dna. Jen hodinu až dvě po setmění muže být uloven i na mušku, která by nebyla přesně před jeho čumákem.

Falkusův zvláštní čas je období při stmívání a po něm, což je doba, kdy se ryba na tahu dává do pohybu (neplatí to pro případy kdy voda po přívalu opět klesne na minimum a tah se zastaví). Ve dne mohou být chyceni za přívalu na velké či malé mokré mušky, nejlépe s intermediální šňůrou.

Také se nedá mluvit přímo o polovině noci jako o něčem obecném. Po platí jen na jeho řece Esk a podobných vodách v SZ Anglii v jarním období a ne za všech nocí. Když lovíš daleko od ústí, tak můžeš slyšel jak voda teče k moři. A pak se najednou tok stává tichým. Čas plyne a nemá význam lovit až do té doby, než nastane odliv. Takže se na půl až hodinu posaď, napij se kávy a čekej na odliv, tedy až řeka zase začne téct k moři. To je ta Falkusova druhá polovina noci, o které autor říká, že se musí použít potápivá šňůra s velkými tandemovými lurami a Wake Lure.

Na velké většině řek to nejde použít a tak místo Wake Lure je lepší jít s mokrou muškou ke dnu, tedy co nejblíže k rybám. Takže při lovu v hluboké a rychlé řece jako Spy a Dee v hrabství Aberdeen, použij rychle potápivou šňůru hned při stmívání a to ti přinese mnohem víc ryb, než kdybys jí vyměnil v nějaké hypotetické polovině noci. Tato šňůra bude chytat obě skupiny přítomných ryb, tedy jak ty na tahu, tak i ty co netáhnou.

Je to účinné od setmění také na malých a hlubokých říčkách jako je Esk a spodní a střední tok řeky Lune. Na velmi mělkých řekách a horní Lune a řece Hodder, kde jsem strávil mnoho nocí při lovu mořských pstruhů, je dobré použít potápivou šňůru v úsecích plných větví a kořenů a intermediální šňůru do čistých úseků.

Házet v noci je obtížné

Ti, kteří už odchytali mnoho nocí, budou mít cit pro šňůru a její vodění a budou vědět co a jak. Zkušenější rybáři mají tendenci zkracovat v noci hody, aby při nich neuvázli ve větvích, pak ale nepokryjí všechna místa, kde leží mořští pstruzi.

Je však jeden velmi jednoduchý způsob vhodný pro začátečníky, tedy lovit po celou sezónu jen v jednom úseku řeky. Co půjde udělat ve dne, to půjde udělat i v noci. Také si můžeš udělat na šňůře 2 – 3 značky omotáním nitě. V noci pak je ucítíš mezi prsty a mohou ti posloužit pro odhad vzdálenosti.

Dávej pozor, kde se pasou

Už jsem se zmínil o tom, že Falcus považoval lov mořských pstruhů na suché mušky za mrhání časem. To může platit na jeho řece Esk, kde jsou jen řídká líhnutí hmyzu, ale běž na řeky jako je Spey, Dee, Tweed, Nith, Annan, Derwent, Lune, Rible a Hodder a také mnoho irských říček a uvidíš mořské pstruhy jak se pasou na hladině na líhnoucích se muškách. Pak je mnohem snazší je chytit než třeba ulovit potočáky a ještě snazší je to v noci. A to jsem nemluvil o chytání nějakých prcků, ale o rybách 2 – 5 liber.

Potřebné podmínky k tomu jsou tyto:

Abychom se vyhnuli malým strdlicím lososů, tak se nepřizpůsobujeme momentálně se líhnoucímu hmyzu, ale chytáme na velké chrostíky, Dady Long-leg apod. Chytá se mrtvý drift jako při lovu pstruhů.

Prvně jsem na to přišel na řece Nith, kde jsme chytali celý týden za malé vody s Geoffem Haslamem. Přišli jsme na tož až poslední noc po půlnoci, když ryby přestaly brát a my jsme to zkusili na sucho ze břehu a během tří hodin do rozbřesku jsme najednou měli dvojnásobné úlovky než během předchozích nocí. Takže, když příjdeš na řeku pár hodin před západem slunce, tak se dívej po sbírajících rybách. Možná, že se ti podaří 2 – 3 chytit ještě za světla.

© 2007 MARKOnet.cz -= tisk =- Na začátek stránky