Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Krátké zamyšlení nad výsledky družstev z ME 2013 na Slovensku
Vytvořeno: 01.10.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Krátké zamyšlení nad výsledky družstev z ME 2013 na Slovensku
Nejlepší týmy z ME 2013
Nemusím asi nikomu připomínat, že letošní Mistrovství Evropy v muškaření na Slovensku se konalo v polovině září na velmi podobných tratích jako Mistrovství světa v roce 2004. Jediným větším rozdílem byla záměna řeky Oravy za úsek na Popradu, ale z hlediska rybolovu to nebyla změna nijak podstatná. I když od šampionátu 2004 už uplynulo skoro deset let, netroufli si pořadatelé na zařazení aspoň jednoho jezerního závodu do mistrovské soutěže, což je takový běžný standard. Jinak je třeba říci, že všechny úseky byly opět kvalitně zarybněny, protože se celkem ulovilo 7908 ryb.
Český tým ve složení Tomáš Cieslar (17.), Roman Heimlich (16.), Roman Jorka (6.), Filip Apjar (4.) a David Chlumský (3.) byl velkým favoritem této soutěže a své kvality nakonec potvrdil (součet umístění 97), i když tentokráte po velkém souboji se Španělskem (102), které dokázalo porazit i obávané Francouze (141). Čtvrté místo připadlo Polsku (159) a Slováci (174) nakonec odsunuli Rumuny (175) na šestou příčku až v posledním, šestém kole závodu. Zde je několik postřehů z průběhu soutěže družstev.
Tým Španělska, kterému pomáhali jako průvodci asi dva největší čeští znalci Pováží (M. Čubík a L. Roza), si vedl skvěle a od počátku byl krůček před našimi hochy. Bodovali především v suché mouše, ale ani nymfování jim nijak moc nevadilo. Španělé vyhráli čtyři kola závodu, jednou byli třetí a osudným se jim stalo předposlední kolo, kdy obsadili až deváté místo a inkasovali za něj 33 umístění (celkem měli 778 ryb). A shodou okolností, právě v tomto pátém kole vyhráli Češi s nejlepším součtem umístění 9 a to rozhodlo o našem celkovém vítězství. V ostatních kolech jsme byli třikrát druzí, jednou třetí a jednou čtvrtí a i když se zdá, že někteří naši závodníci neměli tak dobrý los jako jejich soupeři z Pyrenejí, dokázali si udržet chladnou hlavu a vybojovali titul mistrů Evropy za 844 úlovků.
S trochu větším odstupem obsadilo bronzový stupínek družstvo Francie, které mělo jednou první umístění, jednou bylo druhé, dvakrát třetí, jednou páté a v posledním kole osmé (celkem 669 úlovků). Poláci, kteří byli skoro na „domácí vodě“ byli čtvrtí, když v jednom, kole obsadili druhé místo, třikrát byli čtvrtí, jednou sedmí a jednou desátí. Opět dřeli dno těžkými nymfami a to nebyla nejlepší taktika.
Páté místo domácích závodníků nelze hodnotit jako úspěch, ale jako potvrzení standardní slovenské pozice ve světovém muškaření. Začínali z devátého místa, v dalších třech kolech obsadili shodně sedmé místo a až v posledním dni začali chytat podobně jako naši a skončili dvakrát třetí. Slovenskému týmu toho chybí ještě mnoho, nemá žádný respekt z trenéra a vypadalo to, že ani v samotném týmu nepanují nejlepší vztahy. Na příkladu obou „ Tatranských “ týmů (Polsko, Slovensko) je zřejmé, že pouze s těžkými nymfami se dnes nedá vystačit, protože zvládnutí suché mušky je také velmi důležité. To nakonec dobře ukázali i šestí Rumuni, pro které je příležitost k použití suché mušky vždy velkou výhodou. Italové, kteří byli ve velmi silném složení, tento šampionát nezvládli a skončili až za Finskem na osmém místě.
Zlatý český tým z ME 2013
Někteří příznivci slovenského muškaření se podivovali nad tím, proč byl k této soutěži nasazen až jejich B tým, ale já si myslím, že by v „áčkové“ sestavěne dopadli výrazně lépe, vždyť český tým byl také vlastně „béčko“. Při této příležitosti si musím vzpomenout na MS 2004, kdy jsme před posledním kolem vedli o 28 umístění a domácí závodníci nás zázračně dokázali přeskočit, když udělali všichni jedničku. Tentokrát už to nebylo možné, protože zde byli mezinárodní rozhodčí a pravda se ukázala. Já jsem sice už mnohokrát slyšel různá vysvětlení, že to nadšení domácích rozhodčích z MS 2004 nebylo vlastně namířeno proti nám Čechům, ale žádnou sebemenší omluvu jsem, bohužel, nikdy neslyšel, jen slovenský tajemník se od té doby díval skrze mne a dělal, že neexistuji.
Férovost je základem našeho sportu a kdo si to neuvědomuje, ten sice může vyhrávat doma, ale to je asi tak vše, čeho může dosáhnout. A uznat kvalitu soupeře a poklonit se mu, tak jak to naše družstvo dokázalo letos při ME při vyhlášení výsledků vůči Španělům, to je cesta ještě k vyšším metám, protože od nejlepších soupeřů se máme stále co učit.