Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Jaro přineslo mužům ČR cenné medaile
Vytvořeno: 02.07.2012, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Jaro přineslo mužům ČR cenné medaile
Letošní mistrovství Evropy v Portugalsku bylo předznamenáno jistými obavami, které se týkaly hlavně očekávaných nízkých a občas spíše jen náhodných úlovků. To se projevilo tím, že se přihlásilo jen 12 týmů, z čehož byly dva domácí. I přes tento nezvykle nízký počet soutěžících nechyběl nikdo z favoritů, mezi které bylo třeba počítat Španělsko, Francii, Itálii, Česko a také domácí Portugalsko. Je třeba poznamenat, že tentokrát se všechny obavy ukázaly jako liché a úlovky pstruhů obecných byly v květnu solidní, o což se přičinilo jak počasí a vodní stavy, ale také nízký počet účastníků, který dovolil pořadatelům vytýčit delší úseky.
Náš tým z ME 2012
Naši muži si vedli znamenitě, i když museli nakonec přepustit vítězství týmu Španělska, který lovil prakticky v domácích podmínkách. Hodně překvapivé bylo to, že Italové dokázali porazit Francouze a odsunuli je spolu s týmem Portugalska 2 až na páté místo. Šestí byli Poláci a až sedmé místo obsadilo Portugalsko 1, u kterého byli mezinárodní rozhodčí. V soutěži jednotlivců vládl český závodník Martin Drož, který dokázal čtyřikrát vyhrát svůj sektor a možná mohl mít těch jedniček pět, kdyby mu rozhodčí nezkrátila úsek na řece Ceira kde obsadil třetí místo. Martin, který se dostal do týmu po loňském těžkém úrazu na sněžném skútru až na poslední chvíli, si udělal evropským titulem velkou radost a dokázal, že se s ním musí stále počítat.
V Portugalsku letos platila hlavně nymfa a stříbrná barva tungstenů, i když bylo třeba použít i mokrou a suchou mušku podle situace na místě. Stříbrnou medaili si odvezl italský reprezentant a loňský mistr světa Valerio Santi Amanti a třetí byl Španěl David Garcia. Španělé měli tentokrát v první desítce 4 závodníky a to rozhodlo o jejich vítězství (o 9 umístění), protože naši měli sice ještě páté místo (Pavel Chyba), ale zbytek českého týmu už figuroval ve druhé, resp. třetí desítce. Francie tedy vyšla medailově na prázdno i mezi jednotlivci, i když i ona měla dva závodníky v první desítce.
Velké české očekávání se týkalo také letošního mistrovství světa ve Slovinsku, kterého se zúčastnilo rekordních 26 družstev, i když Chorvatsko a Černá Hora nejsou členy Mezinárodní muškařské federace a tudíž neměli vlastně právo zde startovat, ale takové drobnosti FIPS-Mou jednoduše nevidí. Místní specialitou je lov pouze na jednu mušku, což se promítlo do letošních pravidel, ale ani to moc domácím závodníkům nepomohlo, protože tentokrát u nich stáli mezinárodní rozhodčí a žádné záhadné výsledky se neobjevily. Tento šampionát se stal jakousi odvetou za minulé mistrovství světa v Itálii, kde jsme nakonec skončili o tři body za domácími závodníky.
Naše sestava doznala několik změn, když z ní vypadl současně nejlepší závodník Roman Heimlich, který se vážně zranil při lyžování a tím se otevřela cesta pro Antonína Peška. Trenérovi se navíc podařilo přemluvit dalšího klíčového závodníka Tomáše Adama, který si chtěl dát letos pauzu, Dále zde byl dvojnásobný juniorský šampión Luboš Roza, loňský mistr Evropy Ivan Vančura a nováčkem byl Tomáš Cieslar.
Zatímco říční úseky pro nás byly dobře stravitelné, pak problémem bylo jezero, kde se chytalo z malých loděk, ve kterých byl jen jeden závodník a veslař – rozhodčí. Vedle vysazených duháků se zde lovili ještě tloušti a ojediněle další druhy ryb, které se také hodnotily. V prvním kole tu Tonda chytl 3 duháky a to byla trojka v sektoru a odpoledne vyhrál Luboš se dvěma tloušti a čtyřmi duháky. Lovil na pětku potápivou šňůru a černou luru s oranžovou hlavičkou a většinu ryb dostal na dlouhý „heng“. Ve třetím kole tu Tomáš Cieslar udolal tři duháky a byl s nimi pátý a smůla přišla ve čtvrtém závodě, když při „hengu“ spadl Ivanovi jediný duhák u lodě a to bylo 26 trestných bodů. A nakonec v posledním kole tu chytl hned prvním hodem Tomáš Adam veledůležitého duháka a byl se dvěma úlovky v sektoru devátý.
Český tým z MS 2012
Jak už bylo řečeno, na řekách se našim dařilo a od druhého kola šli do vedení, které pravidelně rostlo. Problémy byly jen na řece Kokra, ale nám se naštěstí vyhnuly, ale skoro všechny ostatní týmy tu vyfasovaly nějakou nulu a byli mezi nimi i skvělí závodníci. Náš los sice nebyl ideální, ale ani obzvlášť špatný a to nám v soutěži družstev stačilo. Kromě již zmiňovaného vítězství Luboše na jezeře, vyhráli svůj sektor na řece Tonda Pešek ve třetím kole na Kokře a Ivan Vančura v pátém kole na Sávě. Co se týká mušek, tak nejvíce se osvědčily velmi malé nymfy na jigovém háčku č. 16 s co největší tungstenovou hlavou, přičemž její barva nebyla rozhodující.
Po prvním kole byl náš tým šestý, ale druhé kolo vyhrál, ve třetím kole byl druhý, ve čtvrtém čtvrtý a poslední kolo opět vyhrál a tak měl po skončení soutěže součet umístění 183 a druhá Itálie 220, bylo to vítězství takzvaně „o parník“, protože třetí Španělsko mělo součet 235, čtvrtá Francie 238 (opět bez medaile) a na pátém místě skončili Slováci (258), který měli stejný součet jako šestí Belgičané. Slováci měli letos na víc a možná i na medaili, ale tři nuly na jezeře je poslaly dolů. Překvapením byli letos sedmí Angličané (273), kteří střídali výborné výsledky s horšími, asi podle vylosovaného místa a ambiciózní Slovinci (287) se museli spokojit až s osmým místem, které dobře odpovídá jejich skutečné výkonnosti.
V soutěži jednotlivců se stal nečekaným mistrem světa mladý Španěl David Arcay se součtem umístění 12 za 93 ryb a druhý skončil se stejným součtem loňský mistr světa Valerio Santi Amanti (91 ryb). Oba jsou to výborní závodníci, ale jejich odstup od ostatních soupeřů ukazuje na to, že štěstěna losu stála letos na jejich straně. Bronzovou medaili si nakonec vychytal náš borec Tomáš Adam se součtem umístění 23 za 87 ryb, čtvrtý byl Angličan Howard Croston (26/71), pátý Antonín Pešek (28/67) a šestý známý Američan Norman Maktima (30/70). Luboš Roza byl devátý, Tomáš Cieslar 19. a Ivan Vančura 45. Jako zajímavost je možno uvést, že ve třetím kole chytl na Sávě Bohinjce II Francouz Bertrand Jacquemin 76 ryb na nymfu, převážně menších lipánků. Po soutěži jsme se také dozvěděli že osvědčená a velmi úspěšná trenérská dvojce Jacques Boyko a Said Yahyahui u reprezentace končí a po mnoha úspěších se jim letos asi poprvé nepodařilo získat ne ME či MS pro Francii žádnou medaili.
Letošní jaro bylo tedy pro naše barvy velice příznivé a je zřejmé, že se čím dál více přibližujeme k poslední vysněné metě, kterou je prvenství v medailovém žebříčku národů na mistrovství světa, do čehož nám chybí už jen čtyři body, protože v počtu zlatých medailí jsme už předstihli dosud vedoucí Francii. V ostatních třech „kategoriích“ už jsme první (MSJ, ME, medaile celkově). Stále je však o co bojovat, ať už je to prvenství v historické medailové tabulce jednotlivců, které vévodí Pascal Cognard, anebo pokus o zisk tzv. Trojkoruny, kterou se zatím žádné zemi nepodařilo získat (zlaté medaile pro tým na MS, ME a MSJ v jedné sezóně). Někomu se to může zdát jako nereálné, ale pokoušet se o to můžeme znovu a znovu.