Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Stříbro z Polska stálo za to!
Vytvořeno: 31.07.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Tomáš Adam
Stříbro z Polska stálo za to!
První tréninky na mém už čtvrtém mistrovství světa byly pro všechny hodně těžké a prakticky jsme se neměli od čeho odpíchnout, protože v řece teklo pořád spousta vody. V prvních dnech šlo trénovat jen pod vyrovnávací nádrží Myczkowce, kde bylo také mnoho jiných týmů, anebo na přítocích, jako Solinka, Hoczewka a Oslawa, což nám moc nedalo a hlavně bylo také z doslechu od Poláků jasné, že na oficiální tréninky a závody už poteče malá voda. Pro mne byl hodně důležitý trénink na dolním Sanu nad přítokem říčky Oslawy, kde jsem první den tréninku nechytl rybu, ale kluci ano a tak jsem se rozhodl, že si to zde zopakuji ještě další den. Chytl jsem tu pak 3 velké lipany a ještě jeden mi spadl, což bylo skvělé, protože kolem téměř nikdo nic neulovil.
Co se týká jezera, tak tam jsme na tom byli po prvním tréninku dost špatně, protože naše skóre bylo dva potočáci na dvě lodě. Druhý trénink už byl ale úplně o něčem jiném. Do lodi jsem šel s Pavlíkem Chybou a ulovili jsme poměrně hodně potočáků od 20cm do 30 cm. Chytali jsme oba na potápivé šňůry DI 3, já jsem měl novinku od firmy Airflo DI 3 Sweep , která se pak ukázala jako naše stěžejní šňůra.
Do prvního závodu jsem si do lodě vylosoval Jihoafričana a bylo mi jasné, že ryby z lodě chytat umí. První polovinu jsem dělal kapitána a tak jsem hned po startu jeli do míst, kde byla hranice tréninkového a závodního sektoru a kde jsme měli natrénováno. Dorazili jsme na místo a po třech neúspěšných driftech jsem se otočil a viděl jsem, že spousta lodí zůstala nedaleko od přístavu. I my jsme zamířili tím směrem a udělali první drift asi ve vzdálenosti 20 metrů od břehu a Jihoafričan hned chytl rybu. Po dalších třech driftech už vedl 3:0 a to už se mi honily hlavou různé myšlenky a vzpomínal jsem na nepovedené Skotsko. Mé trápení do ulovení první ryby trvalo hodinu patnáct minut a já vyzkoušel i šňůru DI 5, ale neúspěšně.
Vrátil jsem se tedy k naší taktice a nasadil DI 3 a změnil přívěsnou mušku z přírodní lurky se stříbrným korálkem na lurku ve stejných barvách, ale bez korálku. Záběr přišel nečekaně, hned po prvním hodu a to na „hang“ při zastavení mušek u lodě a jejich následném přizvednutí k hladině. Během chvilky už byl 26 cm pstruh můj a tím to všechno ze mě spadlo. Začala druhá půlka závodu a na řadě byl ve vedení lodě Jihoafričan. Zajeli jsme k protějšímu břehu jezera a hned na první hod měl můj partner další rybu. Já jsem ale už pozadu nezaostával a dotahoval jej. Nakonec bylo naše skóre 5:4 pro Jihoafričana a tím pádem jsme byli i vítězná loď! Jihoafričan ulovil 5 ryb a stal se vítězem sektoru a já byl se 4 úlovky druhý.
Po krátkém obědě mě čekal druhý závod a to už na řece San ve městě Lesko. Věděl jsem, že se budu muset spolehnout jen sám na sebe, protože mi kluci psali, že ještě řeší propíchnuté gumy u našeho auta. Nicméně jsem se po důkladné prohlídce místa rozhodl zůstat ve spodní části mého úseku a začít na sucho. Po necelých pěti minutách jsem měl prvního pěkného potočáka a do konce závodu už s Mácovou asistencí jsem chytl na sucho 9 ryb, což znamenalo pěkné 6. místo v sektoru. Moc mně to ale netěšilo, protože mi asi osm ryb spadlo. Bylo to zřejmě tím, že ryby byly v těchto místech hodně „ochytané“ a brali mušky velmi opatrně.
Po prvním závodním dnu jsem měl tedy z jezera druhé místo a z řeky šesté, ale víc než to, mne zajímal tým a ten se zatím držel na dosah medailím. Večer jsem dovázal chybějící mušky a vše nachystal opět na San, tentokrát na spodní úsek pod město Lesko. To, kam jdeme a hlavně po kom, jsme se dozvěděli vždy až ráno v autobusu, takže jsem do poslední chvíle netušil, kdo tu přede mnou chytal a kolik ulovil ryb. Když jsem vystoupil z autobusu, hned ke mě přistoupil starší pán a řekl mi, že je můj rozhodčí. Celou asi 15 minutovou cestu k závodnímu místu jsme se polsko česky bavili o všem možném a tak už jsem věděl, že přede mnou na tom místě chytal Polák a potom Ital, takže vyhlídky na nepopíchané ryby moc dobré nebyly. Rozhodčí byl opravdu skvělý, když jsem otevřel krabičku s mouchami, hned mi řekl na co lovil Ital. Já tomu sice moc nevěřil a chtěl se držet odzkoušených mušek, ale nakonec jsem na přívěs přece jenom dal bažantí nymfičku s oranžovým límcem a zlatou 2,8 kuličkou, jak mi poradil pan rozhodčí. Začal jsem opět na sucho a hned druhým hodem jsem chytl lipana a další mi spadl. Konečný výsledek byly 3 ryby na sucho a 4 na nymfu, celkem tedy 7 ryb a 7. místo v sektoru. Zmiňovaná nymfička mi dala 2 lipany.
Odpoledne bylo volno, ale moc jsem si neodpočinul, musel jsem se připravit opět jak na jezero, tak i na řeku. Navíc mně hned ráno čekal San – v úseku Chyť pusť, kde se chytalo opravdu málo ryb a tak jsem si své mušky dovázal ještě na tenkých háčcích, na které jsem zvyklý chytat u nás a nepadají mi z nich ani opatrné ryby, ale vzhledem k velikosti zdejších ryb jsem věděl, že musím být velmi opatrný při jejich zdolávání.
Ráno jel se mnou náš trenér Tomáš Starýchfojtů. V autobuse jsme zjistili, že přede mnou byl na tomto místě Polák, který zde s 11 rybami vyhrál sektor, ale pak byl po něm Fin a ten už chytl jen jednu rybu a pak dokonce ještě Francouz a ten měl taky jen jeden úlovek. Voda se ale začala po večerní průtrži postupně kalit a tak se pomalu ztrácela místa, které při čisté vodě vypadala, že by tam ryby mohly stát.
Začal jsem se suchou muškou a po několika hodech a ulovení 2 malých pstroužků jsem vyměnil prut za nymfovací, který jsem měl za opaskem, abych se nemusel velkou dálku vracet na břeh. Začal jsem prohazovat malý proudek zhruba v půlce řeky. Asi po pěti minutách jsem měl lipana a už jsem věděl, že je to dobré. Navíc jsem po změření a vrácení ryby opět ze stejných míst přidal pěkného potočáka. Výsledek mého tříhodinového chytání byly 4 ryby, Francouz měl jen 2, Polák jednu, Slovák a Jihoafričan byli bez úlovku. To znamenalo, že jsem v mém sektoru porazil závodníky z týmů, které byly před námi a to bylo nejdůležitější. Nakonec jsem zde vyválčil 6. místo.
Po obědě mne čekal horní úsek na jezeře a od kluků jsem věděl, že naše mouchy fungují a je půjde jen o to ryby najít. Do lodě jsem dostal Fina, shodou okolností stejného jako na N. Zélandu před 2 roky. Kapitánovat jsem začal já a nasadil jsem opět DI – 3 Sweep. Jako koncovou mouchu jsem dal pijavici se stříbrným korálkem a za ním byl zelený flesh. Na přívěs jsem uvázal totéž, jen v menším provedení a s fluo-zeleným korálkem. S vlascem jsme už museli jít níž a tak jsem použil FC o průměru 0,16 mm. Po dvou neúspěšných driftech kolem břehu jsem se rychle přesunul do středu nad koryto a Fin měl hned rybu. Já jsem dostal další hned vzápětí a to už jsem pak chytal hodně uvolněně a s vědomím, že teď už z tohoto kola nula nebude a kluci že to určitě taky zvládnou. Nakonec jsem ulovil 8 ryb a Fin jich měl 5, což pro mne znamenalo 4. místo v sektoru. Navíc Polák chytl jen jednu rybu a to bylo stejné, jako by udělal 0. Francouz zde sice vyhrál, ale porazil mě jen o tři umístění. Když jsme dorazili ke břehu, čekal mě tam Roman Jörka a to už taky věděl, že přechytal jak Francouze, tak i Slováka. Teď už nám nezbývalo nic jiného než čekat.
Když se kluci postupně vraceli na pokoj a měli všichni rybu a Pavlík navíc udělal jedničku, už jsem tomu věřil že medaili máme, teď byla jen otázka jaká bude. Šli jsme na večeří, seděli u stolu a v tom přiběhl Jirka Pejchar a řekl nám, že jsme vyhráli a Pavlík je první a já druhý. Všichni jsme na sebe naskákali a trošku si zahulákali na celý hotel a bylo víc než jasné, že se dnes brzo spát nepůjde. Hned jsem šel volat tátovi a domů. Táta byl na Slovensku na rybách, ráno sbalil věci a přijel na vyhlášení do Krosna. Když tam při vyhlášení stojíte s medaili na krku, nahoru jde česká vlajka, hraje se česká hymna, vedle vás stojí kamarádi a před vámi táta, je to asi ten nejkrásnější pocit, který vás může v závodním muškaření potkat.
Materiál, na který jsem chytal:
Pruty:
Jezero - Sage RPL 290 cm Aftma 6
Řeka - Sage XP 275 cm Aftma 3 – na sucho, Sage SLT 280 cm Aftma 3 (prodloužený) – na nymfu
Silony:
Řeka - sucho Fluocarbon 3M 0,10 mm, nymfa fluocarbon 3M 0,127 mm
Jezero - Fluocarbon Hanák 0,18 / 0,16 mm