[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Velká cena Lucemburska 2009
Vytvořeno: 01.05.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Letos se konala Velká cena Lucemburska ve Weiswampachu už v sobotu 25. dubna a termín tak kolidoval s naším Hends Cupem na Skaličce. Přesto jsme se rozhodli pro Lucembursko a určitě jsme nelitovali, i když je to z Českých Budějovic skoro 850 km. Po celonoční jízdě jsme za rozednění přijeli do Lucemburska a mohli jsme se kochat zajímavou krajinou, která se tak trochu podobala té naší.
U nádrže, velké asi jako náš Květoňov, ale dokonale přístupné ze všech břehů, už nocovali pod stany Němci odkudsi z okolí Lipska, kteří se rovněž pravidelně účastní těchto břehových jezerních závodů. Po snídani jsme ještě chvíli odpočívali a po deváté hodině jsme šli trénovat. Ryb bylo všude hodně, protože bylo nedávno vysazeno 900 kg duháků ve třech velikostních kategoriích.
Já se usadil poblíž výpusti a tady jsem vydržel až do oběda, zatímco Jája se Šeďou přecházeli a měnili místa. Tolik velkých ryb přes 50 cm jsem dosud asi ještě ze břehu nechytl.
Byli to poměrně štíhlí a velmi bojovní duháci z nějaké rybniční odchovny, kteří jezdili v menších hejnech pod hladinou, čeřenou svěžím větříkem. Ten odpoledne ještě zesílil a ochlazoval tak ostré paprsky jarního slunce.
Úlovky přicházely jak pod hladinou, tak i v hloubce. Ryby braly skoro na všechno, ať už to byly zaječí lury, bloby, booby anebo malé nymfičky s wolframovou hlavičkou. Odpoledne jsme ještě vyzkoušeli taktiku „prádelní šňůry“, která byla účinná jak s kuklami pakomárů, různými bažantími ocasy, ale i s lurami. Z tréninku jsme byli nadšení a těšili jsme se na další den a vlastní závod.
Ráno byla hladina klidná, obloha zatažená, ale brzy se rozfoukal vítr a tak to vypadalo slibně. Naši kluci si vylosovali místo kde si včera navečer dobře zachytali na „ prádelní šňůru“, ale teď se doslova trápili a to platilo pro celé dopoledne. Zato závodníci na hrázi, kde se včera nesmělo lovit, měli doslova žně a tak vítězná dvojice Guido Vinck a Patrick de Schutter doslova řádila a měla po třech kolech 24 úlovků, oproti 7 našim rybám. Ani odpoledne to nebylo jinak a tak oba matadoři vyhráli i odpolední kolo.
Jejich taktika byla velmi jednoduchá a nemuseli jí vůbec měnit. Byly to daleké hody s potápivou šňůrou Airflo 40 plus expert o potápivosti č. 3. Na běžně dlouhém nástavci měli dvě booby, koncovou v bílé a přívěsnou v černé barvě, eventuelně menšího oranžového boobybloba. Po nahození jen srovnali konec šňůry a začali co nejrychleji prudce oživovat své mušky velmi dlouhými stahy s důrazem na konec cuknutí. Jak to dokázali po celý den, to pro nás byla záhada, asi je hnaly ty jejich pravidelné úlovky.
Jak už jsem řekl, Jája se Šeďou vyzkoušeli skoro všechno, ale dneska to na ty nejlepší nestačilo. Házeli podobně daleko jako nejlepší Belgičané, ale neměli tu správnou rychlost a hloubku ponoru. V širokém okolí kolem nich byli sice nejlepší, ale těch 12 ryb na konci závodu jim stačilo jen na 17. místo v poli 47 dvojic. Na závěr jsme museli konstatovat, že tentokrát se VC Lucemburska opravdu vydařila a slíbili jsme si, že příští rok to musíme svým soupeřům oplatit.