[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Prvomájový víkend v Belgii a Lucembursku
Vytvořeno: 03.06.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Prvomájové volné dny jsme letos zasvětili dvěma závodům v cizině. Jednalo se o výjezd A-týmu RSK Č. Budějovice (bez Davida Šeby). První závod byl 1. května v Belgii na říčce Lesse a uskutečnil se v okolí pěkného městečka Hann sur Lesse. I když nesla tato soutěž tříčlenných týmů honosný název European Open, tak jedinými cizinci zde byli tři Češi a Belgičanů bylo taky málo, protože ve stejném termínu se konal odložený závod Grand Prix de Printemps na nedaleké řece Ambleve, kterou spíš známe jako Ourth, neboť právě zde vyhrál Slávek Svoboda mistrovství světa v roce 1986.
Závod probíhal tím způsobem, že dva členové téhož týmu chytali na jednom 200 m dlouhém stanovišti a třetí kontroloval sousední dvojici. V prvním kole lovil Šeďa s Jájou a každý z nich si zapsal jednoho lipana a jednoho pstruha. Voda v říčce byla po deštích dosti vysoká a v jejich úseku lovilo ještě asi pět řadových rybářů, kteří si vyšli k vodě. V Belgii je to prý takový zvyk. Jednalo se většinou o důchodce, kteří byli lační po pstružím mase a lovili zde na živé rybky, žížaly a třpytky. Bohužel obsadili nejlepší místa a sáčkovali, protože se před závodem vysadili potočáci (limit je tam 5 pstruhů).
Já se nabídl, že budu kontrolovat jedno domácí družstvo a shodou okolností sem měli přijít naši ve druhém kole. Karel Bílků pak kontroloval první stanoviště, kam šli naši v kole posledním, takže jsme získali dobrý přehled o těchto úsecích. V prvním kole se na mém stanovišti ulovili 4 pstruzi, 2 na nymfu a dva na malého strímra, kterého popotahoval místní znalec kolem kořenů a pod větvemi stromů. Ve druhém kole sem přišli Šeďa s Karlem a měli 3 úlovky na nymfu, z toho byl jeden velmi solidní lipan a mnoho ryb bylo pod míru 20 cm. Bohužel toto místo bylo jako jediné evidentně kratší a tak se zde nedalo víc udělat.
V posledním kole jsem kontroloval zase onoho rybáře, který lovil na strímra ve stejném úseku jako naši ráno, avšak už bez účasti domorodých lovců, kteří odešli kolem poledne. Vedl si zde opět velmi solidně a ulovil další 4 potočáky mezi 28 – 32 cm a celkově skončil se 7 úlovky na druhém místě. Před koncem závodu se rozšířila zpráva, že Češi to nahoře „řežou“ a tak jsem byl zvědav na jejich čísla. Fáma nelhala a náš výsledek byl na místní poměry obdivuhodný, zvláště proto, že zde ve druhém kole chytal i nejlepší říční specialista a reprezentant Belgie Alain Gigot.
Toto místo tvořil krátký proudný úsek, který končil v táhlém nadjezí. Karel si stoupl nahoru a začal kalit vodu a pod ním chytající Jája Šram ulovil na nymfu 11 lipanů, kteří sem vyjížděli z hluboké vody nad jezem. Pak se naši prohodili a Kaďas vytáhl ještě dva lipany, z toho jeden měřil 44 cm! Češi tedy rozdrtili místní borce o třídu a Gigolovi se to vůbec nelíbilo, protože si sem jistě přijel pro výhru a musel se spokojit s druhým místem svého týmu. Pořadatelé nás mile překvapili tím, že předali družstvu obálku se 120 € jako výhru a tu jsme pak mohli použít na pokrytí startovného v jezerním závodu ve Weiswampachu.
Druhého května jsme navštívili městečko Bastogne, kde probíhaly o vánocích 1944 velmi tuhé boje a je zde proto trvale umístěno několik tanků a děl americké armády. Odpoledne jsme se přesunuli do Weiswampachu a od trénujících závodníků jsme zjistili, že se bude chytat na obou nádržích, protože je přihlášeno 53 dvojic. Já byl se Šeďou na horním rybníku a moc jsme si nezachytali, zato Jája s Karlem byli plní optimismu a první jmenovaný dokonce vytáhl rezidentního duháka 62 cm. Přišli i na to, že ryby reagují na menší oranžové lury a byli namlsaní na zítřejší závod.
Ráno jsme zjistili, že v prvním kole budou tři rotace a ve druhém po obědě dokonce čtyři výměny stanovišť. Los Jáji a Šeďi vypadal velmi nadějně, zvláště to první stanoviště bylo skoro ideální. Duháci však dnes na oranžové lurky reagovali špatně a tak naši neměli v první rundě žádný úlovek, zatímco kolem nich se tahalo na bíle rybkové lury. Jája ve druhé směně nasadil zatížené kukly pakomárů a plovoucí šňůru a Šeďa tahal jeho oblíbené zajícové lury na pomalé intermídě a vytáhli na hrázi 4 duháky. Třetí runda je zanesla do rohu pod restauraci a byli zde rádi za jednoho dvaceticentimetrového perlína. Celkově tedy měli 5 úlovků a to stačilo jen na 14. místo, Bílek lovil s jedním domácím závodníkem a měli jen 3 Karlovy ryby a to stačilo na 29. místo. Vítězové van Rykel a Holsbeek ulovili 11 kousků.
Odpoledne už úlovky nebývají nikdy tak dobré a tak jsme byli zvědaví, jak se to všechno zamotá. Naši měli tentokrát štěstí na rohové místo u vtoku do nádrže a pěkně se tu zahojili. Lovili i na ostatních stanovištích a opět se osvědčila Jájova taktika s plovoucí šňůrou a zatíženými pakomáry. Šeďa do toho sekundoval s tahanými lurami a tak se stalo, že měli odpoledne 9 úlovků a obsadili první místo, když odrazili mohutný nástup Guido Vincka a Patrica de Schuttera, kteří měli o rybu méně.
Škoda, že naši neměli ráno o dvě ryby více a byli by pak určitě na „bedně“, takhle obsadili se 14 úlovky velmi pěkné šesté místo. Vítězi se stali Belgičané Jos Peters a Mark Roekaerts se 14 rybami a druzí byli Vinc a de Schutter se 16 úlovky. Protože se hodnotily všechny druhy ryb, byl největším úlovkem závodu kapr 64 cm. Velká cena Lucemburska ve Weiswampachu byla obsazena velmi silně dobrými závodníky ze 6 zemí a naši zde ostudu rozhodně neudělali.