Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Smědá – když se řeka změní ve staveniště
Vytvořeno: 01.08.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Smědá – když se řeka změní ve staveniště
Smědá v Raspenavě
Loni na podzim jsem tu psal, že se Smědou to není zase tak špatné jak se zdá, uběhl však téměř rok a už musím tvrdit něco jiného. Bohužel je to však horší, možná ještě více, než se předpokládalo. Po povodních v roce 2010 se mluvilo o různých opravách řečiště a opravě silnice ve Frýdlantu pod zámkem, kterou vzala voda. Ovšem dlouho se nic nedělo, až loňský podzim odstartoval opravy břehů a regulací kolem řeky. Z těchto oprav vyplynulo i více práce pro naší slovovací skupinu, která měla od září až do prosince téměř každý víkend o zábavu postaráno.
Ačkoliv šlo o vzájemnou dohodu mezi naší MO a stavebními firmami, že se opravovaný úsek sloví a až poté se započne s pracemi, na mnohých místech se začalo, aniž by tyto úseky byly sloveny, ty se pak slovovaly v náhradních termínech a vznikaly tak komplikace a docházelo ke zbytečnému úhynu ryb. To však ještě bylo ve Smědé dost lipanů, kteří přes zimu téměř vymizeli. Podobně je na tom i pstruh obecný, i když jak jsem se dověděl, bylo letos již uloveno několik ryb nad 40 cm. Dá se předpokládat, že některé z těchto ryb rybáři vzali.
Takovýchto pstruhů na Smědé rapidně ubývá
Já osobně jsem letos chytil největšího asi 36 cm (21. 7.) pod jezem u zámku a s radostí jsem ho pouštěl. Jsou však i tací rybáři, kteří si vezmou menší rybu, např. 27 cm a pak si stěžují, že na Smědé ryby nejsou anebo jsou malé. Bodejť by byly větší, když berou i takovéto pstroužky. A to vykazují v úlovkovém listu 100 a více ks ryb.
Ryby neměly téměř kde zimovat, díky tomu, že se zarovnávalo dno a tudíž zmizely pomalejší úseky, kde by se zachytávalo spadané listí, nebo hlubší tůně, kam by ryby na zimu najely. A to se bagrovalo celou zimu a téměř stále tekla kalná voda, kterou takto zbarvoval jemný písek s jílem, který i na většině toku zanesl dno. Ze dna zmizely zelené řasy a vodní rostliny, kterých tu i tak bylo po málu a dno má jednolitou světlehnědou barvu. Ubylo i rybek i vodního hmyzu. Ještě jsem letos nezaznamenal na Smědé masívnější líhnutí jepic nebo chrostíků.
Smědá na jaře u Tesca
Důležitou roli v tomto směru pro Smědou komplikovaném období mají také jezy. O ty se zajímám již delší dobu a do budoucna bych se chtěl o nich zmínit trochu obšírněji. Pravdou je, že většina z nich tvoří pro ryby nepřekonatelnou překážku. Většina ryb slovených v loňském roce byla vypuštěna pod město Frýdlant, kde se nebagrovalo. Některá místa tak jsou téměř bez ryb, které nemají šanci se „natáhnout“ zpátky právě kvůli těmto jezům. Takovou první velkou nepřekonatelnou překážkou je jez pod frýdlantským zámkem.
Při dnešním stavu pstruha obecného a lipana podhorního je na Smědé hlavní lovenou rybou pstruh duhový a siven americký, který je průběžně do Smědé vysazován. Tyto druhy však podléhají, stejně jako lipan, také velkému počtu vyder, kterých je na Smědé již tolik, že obývají i některá místa v zabydlených oblastech. A to se ještě do Smědé letos vysadilo 300 mírových lipanů. Kolik jich přežije, se ještě uvidí, vyhlídky ale moc dobré nemají jak lipani, tak i ostatní ryby. Stavební práce na řece budou nejspíše pokračovat i příští rok.
Dodatek na závěr: V neděli (28. 7.) jsem byl za naším hospodářem na sádkách ve Frýdlantu, kde jsem se dověděl, že nad jezem pod frýdlantským zámkem stavební firma během týdne přehradila řeku tak, že přes jez žádná netekla voda a všechny ryby ve vaně pod jezem díky vysokým teplotám ve vodě uhynuly, tedy i ten pstruh, co jsem ho pouštěl. Tato smutná událost byla předána IŽP.
