Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Říčka Smědá se změnila
Vytvořeno: 12.08.2011, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Říčka Smědá se změnila
Vše odstartovaly loňské srpnové povodně, které totálně změnily profil dna říčky Smědé. Po této povodni jsem myslel, že většina ryb je pryč a že je voda odnesla. Měl jsem na mysli hlavně lipany. V říjnu však v obci Raspenava čistili koupaliště po povodni nějakým savem a vodu i s touto chemikálií poté vypustili do řeky. Výsledkem bylo vytrávení Smědé od ústí Pekelského potoka až k místu, kde ústí do Smědé potok Lomnice, který stačil vodu natolik naředit, že níž po proudu již k otravě nedošlo. Zasažen byl asi dvoukilometrový úsek Smědé. Mrtvé ryby jsme byli posbírat. Proti mým předpokladům se tam ryby po povodni udržely a byly mezi nimi i takové, kterým do 40ti centimetrů moc nechybělo. Jak potočáci, tak i lipani. Posbírali jsme asi 80 kg ryb. Velké zastoupení zde měla i vranka.
Celý podzim jsem chodil chytat nad vytrávený úsek a chytal jsem slušné potočáky i lipany. Povodeň však změnila totálně dno řeky. Ryby nebylo problém najít, protože mnohé hluboké tůně se změnily v táhlé písčité pláně bez ryb a hlubších tůní tu bylo po málu. Přes zimu a z jara „řádily“ na Smědé bagry, od Raspenavy až po Frýdlant a ty to ještě dodělaly. Zarovnávaly dno, takže se ztratily i zbylé tůně. Ty jsou nyní jen tam, kam se bagry nedostaly, anebo kde ještě nebyly. Nevím, jestli bagrování je ten pravý důvod, ale pravdou je, že ryb ve Smědé rapidně ubylo a téměř vymizel lipan. Během května a června se 4x zarybňovalo, 3x Pd a jednou siven, ten se pak vysazoval i v červenci a měl by i v srpnu. Během června a července se také začali ukazovat větší potočáci, ale jen na hlubších místech, kam se nedostala technika. Viděl jsem chytit pstruha 42cm, ale chytl se tu prý i 47cm.
Jednou když jsem chytal, přistoupil ke mně jiný rybář a ptal se mě, jak to jde. Mezi řečí se mi pochlubil, že minulý týden tu chytil potočáka 26cm a vzal si ho. Je smutné, že i za takové situace, jaká nyní na Smědé je, se najdou rybáři, kteří jsou schopni si vzít takovouto rybu. Další problém je, že právě v těchto místech, kde se vyskytují i slušnější ryby, jsem kromě stop od vyder, volavek, čápa černého pozoroval i kormorána. A to mi pan hospodář říkal, že tu pozoroval dva najednou. Takže několik jedinců kormoránů tu zůstalo celoročně. Dobré je, že všude je plno drobného potěru. Jde většinou o střevle a mřenky, takže potravy v řece je dost.
Se změnami dna se změnil i biotop některých živočichů. Tak jsem byl na začátku června svědkem rojení májovek přímo pod zámkem ve Frýdlantu. Dříve jsem rojení těchto velkých jepic pozoroval spíše pod Frýdlantem v neobydlené části, kde řeka již protéká lesem a voda tu není tak prudká, ale nikdy ne v tak hojném počtu. V místech, kde jsem sledoval toto rojení, tekla voda taky pomaleji. Nevím, proč jsem tu dříve rojení těchto jepic nikdy nespatřil.
V zápalu chytání bych si snad toho rojení ani nevšiml, kdyby přímo proti mně nevylítla z vody žlutá jepice. Byla jediná mezi ostatními a tak jsem ji sledoval a když jsem zvedl hlavu, tak jsem nestačil zírat. Jedna si sedla na kámen poblíž a tak jsem jí vyfotil. I přes toto masívní rojení velkých jepic to s rybami nic nedělalo. Bylo mi jasné, že potočáků v této tůni moc nebude a lipan už vůbec.
Lipany jsem letos chytl na Smědé tři. V Raspenavě, ve Frýdlantu pod Slezanem a na Hartě. A to chtěla frýdlantská organizace od letoška začít i s umělým výtěrem lipana. V zarybňovacím plánu lipan je, takže bude pravděpodobně i letos ze Železného Brodu. Otázkou je, jak dlouho odolají náporu kormorána, který tu už je celoročně. Doufám, že přijdou lepší časy, abychom si potočáky a lipany za několik let neprohlíželi jen na fotografiích v rybářské literatuře.
