Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Říční muškaření s blobem
Vytvořeno: 31.10.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Říční muškaření s blobem
S bloby jsem do té doby měl zkušenosti jen z jezerního muškaření, ale když jsem byl vloni na Sávě ve Slovinsku, tak tam Pepa s Liborem tahali jednoho duháka za druhým právě na oranžové bloby. Já je vážu buď nezatížené s černou hlavičkou, anebo zatížené se zlatým korálkem. Tam se může chytat jen na jednu mušku a tak byly s tungstenovou hlavičkou. Říkal jsem si, že to musím taky vyzkoušet u nás doma, ale pak jsem na to nějak zapomněl.
Na začátku srpna postihly Liberecký kraj povodně a tak se dalo chytat jen na Jizeře. Jezdil jsem tam vlastně od června, od doby kdy se zde smí brodit, takže už jsem měl zmapovaná místa, kde jsou ryby. Nejčastější lovenou rybou byli právě duháci, potočáků tam je taky dost, ale ti šli většinou na sucho a já tu především nymfoval. I když jsem několik duháků chytl i na sucho, nymfa se mi zdála na ně přeci jen lepší. Koncem srpna a začátkem září jsem tam byl během dvou týdnů třikrát. Většinou tu chytám na přírodní vzory a nepoužívám ani goldheady. Zdejší duháci se rychle adaptují na přírodní potravu a nymfy v kombinaci se zlatým korálkem ryby spíše odrazují. Proto je zatěžuji jen olověným drátkem, nebo jim dávám černou tungstenovou hlavičku.
Poslední srpnovou sobotu mne sem odvezl syn autem. Zastavujeme u místa, kde lovím nejčastěji, netrvá to dlouho a první duhák už se třepe v podběráku. Sám pro sebe si říkám, že to dnes asi půjde, ale opak byl pravdou. Ten duhák byl na dlouhou dobu jedinou ulovenou rybou a ještě jeden záběr jsem promeškal. Když sem tam sebrala nějaká ryba, převázal jsem to tedy na sucho. Zkoušel jsem to asi půl hodiny, ale byl z toho jen jeden tloušť 33cm. Věděl jsem, že tady jistě ještě nějaký duhák bude a pak jsem si vzpomněl na Pepu, jak lovil duháky na Sávě na oranžového bloba. Zkusil jsem ho navázat na přívěs a na koncovém nástavci jsem ponechal olivovou nymfičku. Další půlhodinka pryč a ani záběr. Říkám synovi, že popojedeme níž na proudnější úsek.
Prohazuji teď menší proud, ale nic se neděje, až když nahodím do zpěněné prudké vody, v místě kde tato voda ztrácí na intenzitě a přechází v mírnější proud. Cítím ránu do prutu a jen tak instinktivně přisekávám. Ryba si to ale mašíruje zpět do té prudké vody. Tam se obrací a sjíždí dolů po proudu. Už mám vyhráno, je to pěkný duhák 34cm. Škoda, že foťák zůstal v autě, je docela zvláštně vybarvený, celý takový do žluta. V tlamce má bloba, takže to funguje i tady! Několik dalších náhozů a opět záběr a zase duhák. Ten je o něco menší, ale i tuto rybu si ponechávám, i on vzal na bloba. Mám tři ulovené duháky a tak pro dnešek končím.
O týden později jdu rovnou na ten samý peřejnatý úsek, abych pak nemusel přecházet takový kus cesty. Navazuji opět olivovou nymfičku a bloba. Asi po půlhodinovém marném snažení, si říkám, že to byla s tím blobem minulý týden asi náhoda a vyměňuji ho za hnědého bobše. Chvíli to trvalo, ale pak přeci jen chytám několik menších ryb, potočáky a tlouště. Procházím asi tak padesátimetrový úsek, ale bez valného úseku. Přeci tu ještě nějaký duhák musí být, říkám si a vracím se zpět, že to projdu ještě jednou.
V jednom místě je ve vodě balvan, zprava se obejít dá, ale zleva je pod ním vymletá pěkná díra. Už sem si tu párkrát nabral vodu do prsaček, ale tentokrát si dávám pozor a prohazuji to kolem balvanu. Asi po deseti minutách mám konečně záběr, ale rybu se mi nedaří zaseknout a tak zkouším štěstí dál. Po několika dalších hodech přišel další záběr, ale tentokrát rybě muška drží pevně v tlamce a po chvíli se mi jí daří i zdolat. Je to pěkný potočák kolem 35cm. Podle razantnosti záběru však tohle asi nebyla ta ryba, která mi zabrala před chvílí. Přemýšlím, jestli si nemám pstruha vyfotit, ale když bych s ním šel na břeh tak si to rozplaším a tak ho pouštím z podběráku.
Uplynula další čtvrthodinka a nic a tak mě napadlo, že vyzkouším opět toho bloba. Po dalších deseti minutách stále nic. Už mne bolely nohy a tak jsem chtěl trochu poodstoupit od kamene, že půjdu kousek nad něj, jenže jak jsem udělal asi tři kroky proti proudu, cítím najednou ránu do prutu. Ani nesekám, jen pouštím šňůru z ruky a ryba si to míří k druhému břehu mezi kameny. Daří se mi jí otočit a pomalu získávám odmotané metry šňůry zpět. Po chvilce mám rybu v podběráku. Je to nádherný duhák, měří 40cm a v tlamce má bloba. A pak, že tu nejsou!. Jen si tak říkám, co to může imitovat, že to rybu přiměje k záběru, napadlo mě, že možná jikry. Zkouším to ještě chvíli, tentokrát bloba tahám jak strímra, ale hodně pomalu, ale další duhák už nepřišel a tak to balím. S Jizerou se spokojeně loučím a jdu na vlak.