Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Střípky z Liberecka
Vytvořeno: 30.08.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Střípky z Liberecka
Na Lužické Nise v okolí Bílého Kostela to šlo letos špatné, sem tam nějaký potočák, občas zapomenutý duhák, lipan ani jeden. Na Smědé to letos bylo naopak velice dobré a byl tu i dostatek lipanů. V květnu jsem zde chytl „čtyřicátníka“ a další pěkné lipany jsem tu dostal i během června a července, zatímco na Nise jsem letos nechytl ani jednoho a pochybuji, jestli tu vůbec nějací jsou, protože v zimě tu bylo docela moc kormoránů.
I proto jsem začal častěji jezdit na Maloskalskou Jizeru. Poprvé sice až 16. června, protože až od tohoto data je tam povoleno brodit a protože jsou její břehy většinou velmi zarostlé, tak se tam s mušákem špatně nahazuje. Během června a července jsem tam byl dvakrát do týdne. Kormoráni tu lipany rovněž zdecimovali, chytl jsem jen jednoho a ten měl tak 20cm, ale je tam často dosazován duhák a obecňák je tu též docela hojný. Spolu s lipany vymizeli i tloušti. V hojném počtu jsem je pozoroval jen nad jezem v Malé Skále. Proto je tu, stejně jako na Nise, od letoška povolen limitovaný odstřel kormoránů. Ale i tak si myslím, že je pozdě a bude dlouho trvat, než se tu lipani budou vyskytovat v tak hojném počtu jako v minulých letech.
Letos jsem chodil vždy jenom nad jez, je možné, že v mělčím a proudnějším úseku pod jezem nějací lipani invazi kormoránů přečkali. Oproti předešlým letům jsem tu letos chytal i hodně potočáků, některé ryby měly i dost přes třicet cm a jsou tam i větší. V jednom červencovém podvečeru jsem tu nymfoval a i když se tu ryby pravidelně zvedaly kolem šesté hodiny, tentokrát stále nic. Měl jsem chyceného jednoho duháka a jednoho jsem ztratil při zdolávání. Tak jsem pokoušel stále štěstí s nymfami i když už se občas někde udělalo kolečko od sbírající ryby. Najednou vyskočil asi tři metry přede mnou potočák, kterého jsem odhadoval asi na 40cm. Když vyskočil podruhé, už jsem se nerozmýšlel a převázal jsem na sucho. Jenže pstruh byl starý ostřílený mazák a nenechal se přelstít a přestal sbírat.
Asi po půl hodině marného snažení jsem usoudil, že je to zbytečné a převázal jsem to opět na nymfu a zkoušel ještě nějakého duháka. Netrvalo dlouho a potočák opět vyskočil nad vodu asi, aby se mi ukázal, že tam stále je. O týden později na tom samém místě dokonce lovili dva pstruzi. Stál jsem mezi nimi, takže jsem nahazoval nad rybu, která sbírala nade mnou a nechával jsem mušku plout až pode mne, kde sbírala druhá ryba. Nechytl jsem ani jednoho z nich. Asi po deseti minutách jsem měl záběr, když šňůra byla téměř proti mně. Byl to také potočák, který měl jen 34cm, ale udělal mi taky radost, vyfotil si ho a pustil.
Ryby, na které jsem měl původně „spadeno“, přestaly sbírat a tak vymotávám ještě asi tři metry šňůry a nahazuji až téměř k protějšímu břehu, kde se udělalo menší kolečko. Muška proplouvá nad místem sběru, ale nic se neděje a tak ji nechávám splout až do peřeje pode mnou. Když mušku ztrácím z dohledu, přizvednu prut a cítím prudké škubnutí ve šňůře. Následoval výskok a ryba je pryč. Byl to duhák, který jestli neměl čtyřicet, tak mu do nich moc nechybělo. Zprvu jsem si myslel, že jsem mu mušku vytrhl z tlamy, ale když jsem ji kontroloval, byl háček zlomený v obloučku.
Navazuji novou mušku a jdu kus po proudu až pod peřej, kde je do vody spadlý strom. Tady chytám dubletu duháků, z nichž ten větší měl 34 cm, pak jsem zasekl ještě jednoho duháka z tohoto místa, ale toho jsem po chvilce ztratil. Za stromem byl ještě potočák 32cm, kterého po změření pouštím. Ze břehu mne sledoval vláčkař, který to tu prohazoval téměř celou dobu, co jsem byl nad peřejí, ale neulovil zde nic.
V květnu jsem se s Wendy zúčastnil opět závodů v Kunraticích u Cvikova. Bylo to zrovna na její 20. narozeniny a po prvním kole to vypadalo, že jí je přáno i od sv. Petra, když chytla čtyři duháky. Ve druhém kole udělala nulu a bylo po nadějích, ale i tak byla spokojená. Chytali se většinou čerstvě vysazení duháci 30 - 32cm. Ze starých se chytl jen jeden 47cm a také se chytlo hodně štik, z nichž největší měřila 87cm a tak putovala do menšího rybníka Kunratice I., který má mimopstruhový režim.
Velice dobrým revírem do budoucna se jeví další stoják, Černá Nisa – Bedřichov. Pravidelným vápněním se už eliminovala kyselost vody na přijatelnou míru. Letos na jaře tu byl již druhým rokem vysazen pstruh obecný forma Kolowrat a k němu byl ještě dosazen pstruh duhový a pstruh obecný f. potoční. Za pár let by tu mohlo být docela pěkné chytání.
Dodatek na závěr: pěkné chytání překazila blesková povodeň 7. - 8. 8., která jak rychle přišla, tak rychle odešla, ale škodu nenapáchala jen lidem. Byl to velice smutný pohled na ryby utlučené o kameny, nebo zadušené bahnem. Smědá se bagruje, voda je stále kalná, koryto je zcela změněné, mělké úseky jsou vyplavené až na skálu, hlubší tůně jsou zanesené pískem. Měl jsem obavy, jestli to ryby neodneslo do Polska, ale dnes to byl soused zkoušet na vláčku a chytil prý asi třicet ryb od 15 do 25 cm. Tak je to snad dobré.
