Český muškař

Titulní stránka 		  NAŠI SPONZOŘI

Hanák - pruty SAGE G&T Publishing

[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > RE: Nešlo by to i na severní Moravě trochu jinak?

Vytvořeno: 30.05.2010, Aktualizováno: 05.11.2013


RE: Nešlo by to i na severní Moravě trochu jinak?

Český muškař publikoval článek autora Lukáše Labaje se shora uvedeným názvem. Každého, kdo se zajímá o stav populace lososovitých ryb a propadl vášni zvané lov ryb na mušku si osobně vážím a vítám jakoukoliv diskuzi na téma lov na pstruhových revírech. K předmětnému článku - a to nejen proto, že je tam zmíněno moje jméno - si dovolím stručnou reakci, byť se základní myšlenkou autora souhlasím.

Především k větě „Dle slov jednatele ing. Jaroně, prý ryby raději dáme rybářům, než aby je sežrali kormoráni, protože naše řeky nejsou úživné a velké ryby tedy prostě neuživí.“ První část věty jsem vyslovil takto: ČRS volí menší zlo ze dvou - raději ať ryby uloví a zužitkují rybáři než by je sežrali kormoráni - pozornému čtenáři neujde, že takto zní ta věc poněkud jinak. Druhou část věty - že naše řeky nejsou úživné - bych nikdy nevyslovil, třeba proto, že znám odborné publikace Doc. Bohuslava Lojkáska z dob nedávno minulých, kdy se podrobně zabýval průzkumem a hodnocením biomasy rybích obsádek na řadě pstruhových revírů Severní Moravy a Slezska. V této souvislosti jsem ale několikrát pronesl, že z hlediska vodnatosti, průtoků a charakteru toků jsou naše revíry jen stěží srovnatelné s toky, v nichž jihočeští kolegové zvýšili míry ryb. Jen pro srovnání na Vltavě pod Lipnem je minimální průtok tuším 10 m3, na Moravici pod Kružberkem méně než 1/5 uvedeného průtoku Vltavy. Jak vypadají průtoky na Bečvě Rožnovské nebo Vsetínské nebo Ostravici po většinu roku snad všichni muškaři vědí - když tam teče více jak 1 m3, tak jsme nadšeni.

Autor článku cituje z obsáhlé publikace Mihulovci a ryby (autoři Vlastimil Baruš, Ota Oliva a kol.) Údaje o plodnosti a efektivnosti přirozené reprodukce a umělém výtěru čerpá z druhého odstavce na str. 449 1. dílu uvedené knihy. Růstové údaje vybral z obsáhlé tabulky na str. 451 v tomto rozsahu:

Autora a rok průzkumu v závorce jsem pro upřesnění doplnil. Ještě považuji za nutné dodat, že jde o délku těla, nikoliv celkovou délku těla.

A teď to podstatné - autor asi přehlédl třetí odstavec na str. 449, kde se píše. “Pstruh obecný je v našich vodách posuzován jako ryba krátkověká, dožívá se v průměru 3-5 roků, jedinci vyššího stáří jsou již málo početní a v rámci populace spíše výjimkou.“ Dále se v knize na víc jak polovině jmenované stránky uvádí, že jedinci Po starší 5 roků - a tedy vetší než oněch 196 - 287 mm - tvoří v různých tocích v ČR a SR 0,8 - 1,6 % populace. Abychom tedy v roce 2 měli v toku 1 000 ks pstruha nad 30 cm, musíme mít v roce 1 v tomtéž toku cca 10 000 ks Po3-5 (pokud ryby větší velikosti nevysadíme). Tolik literární údaje. Samozřejmě kvalita vody v našich řekách se od dob zmíněných průzkumů podstatně změnila. Jsou úseky např. sekundární pásma pod přehradami, které mají značně nadprůměrnou potravní nabídku nejen, pokud jde o drobné vodní organismy, ale také bohatou populací střevle a vranky. Zde mohou být roční přírůstky ryb podstatně větší. Naproti tomu je dnes nutno srovnat stav koryt toků - od r. 1997 (povodeň na Moravě) proinvestovali správci toků miliardy korun do úprav koryt a betonových staveb, které především snížením vodního sloupce a devastací rybích úkrytů produkční kapacitu rozsáhlých úseků podstatně mění.

Podle mapových podkladů AOPK ČR je ve východní části našeho území - zhruba trojúhelník Opava - Rožnov p. R.- Jablůnkov - 135 ks vydry říční. Pokud vezmeme v úvahu minimální udávanou spotřebu ryb denně 0,70 kg, pak za jeden den je to 94 kg, za 10 dnů 940 kg a za rok už 34 tun ryb. I kdyby se polovina vyder živila na rybnících nebo jinou potravou než rybami, stále je to 17 tun ročně. A je nutno vzpomenout také ty kormorány - v poslední zimě se objevili na Moravici č. a 4 a na Bělé Jesenické v počtu 100 - 300 ks, tedy tam, kde dosud jejich výskyt nebyl zaznamenán. To znamená, že invaze tohoto predátora se plošně stále rozšiřuje. S vědomím těchto skutečností je myšlenka na toky s početnou populací pstruha a lipana ve stáří 4-6 let v současnosti pouze zbožným přáním, zejména přičteme li k tomu ještě v článku p. Labaje vzpomínané masaře.

Přesto všechno Územní výbor ČRS Ostrava stále vyvíjí snahy na zlepšení stavu zarybnění pstruhových revírů:

Pokud jde uspokojení těch rybářů, kteří netouží mít po každé vycházce k vodě plný košík, mohou na našich revírech už řadu let navštívit mimořádně zarybňované úseky CHaP a od r. 2008 využít místenkový úsek na revíru Ostravice 2, průběžně dotovaný pstruhem duhovým o mimořádné velikosti. V tomto úseku je pstruh obecný celoročně hájen a předmětný úsek je díky tržbám za místenky ekonomicky soběstačný a netřeba ho dotovat ze společného hospodaření. Přesto je nutno dodat, že zřízení předmětného úseku bylo doprovázeno řadou stížností a kritik od členů ČRS. V poslední době však slova uznání nad kritickými hlasy jednoznačně převažují. Já osobně budu prosazovat rozšíření takovýchto možností pro skutečné muškaře.

Ještě několik slov ke srovnání s Jihočeskými revíry. Vzhledem k tomu, že na našich líhních stále produkujeme cca 2 mil. ks plůdku Po, odmítáme zatím doplnit populaci pstruha obecného dovozem, či vysazováním z farmového chovu rybami s odlišným genetickým základem ve větším rozsahu. Takovéto ryby v množství 1 000 - 1 500 kg vysazujeme už 3. rok do vytypovaných revírů, tedy do toků, z nichž není využíván generační materiál k umělému výtěru pstruha obecného.

Pan Labaj připomíná také cenu povolenky k rybolovu - a má pravdu územní povolenka pro Severní Moravu a Slezsko je nejdražší v ČRS. K tomu několik čísel:

Pokud si tedy čtenář tato čísla srovná, musí pochopit, proč je cena povolenky v současnosti 1 400 Kč.

© 2007 MARKOnet.cz -= tisk =- Na začátek stránky