Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Podzimní lipanění II. – Opět doma
Vytvořeno: 30.01.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Podzimní lipanění II. – Opět doma
Po návratu ze Slovinska jsem chtěl vyzkoušet lov lipanů na „francouze“ na Smědé a Lužické Nise. Plány mi překazila sněhová kalamita, která 13. října postihla Liberecký kraj, takže jsem většinu času trávil v práci a na ryby jsem se dostal až na konci října. Nejdříve jsem si ještě udělal jeden výlet na Jizeru do Malé Skály. Byl to příjemně strávený den, i když ten můj dobrý lipanový flek byl už obsazený čtyřmi muškaři.Musel jsem tedy nastoupit asi o padesát metrů pod nimi a tam už voda plynula pomaleji, přesto mi tu lipani brali docela dobře. Nebyly to žádné veliké ryby, největší tak kolem 32 cm. Za celý den jsem nechytl jediného tlouště, i když jich tu bývá požehnaně. Byl jsem tam od 9 a končil jsem něco málo po 16. hodině. Za celý den jsem viděl jen asi dvakrát sebrat rybu, ale když jsem odcházel a blížil se k jezu, tak již z dálky bylo vidět velký počet sbírajících ryb. Kupodivu tu nikdo nechytal, jen pod jezem byl jeden muškař.
Mé další vycházky jsem věnoval už jen Smědé a Lužické Nise. Zatímco na Smědé jsem s „francouzem“ vůbec neuspěl, tak na Lužické Nise to bylo zcela opačně. Na začátku listopadu jsem tu byl dvakrát za sebou. První den jsem prošel úsek od dálničního mostu nad Bílým Kostelem a končil jsem na tůni kousek pod elektrárnou. Chytal jsem na sucho a později jsem to převázal na krátkou nymfu. Na tůni pod MVE jsem byl už asi 20minut a prohazoval jí nymfičkami metr po metru, ale nic se nedělo. Až když jsem visel za koncovou nymfu a pokoušel se ji vyprostit pocukáváním, tak se mi na přívěsného malého, hnědého bobše pověsil lipan 35cm. Takže jsem tam musel nakonec vlézt, abych vyprostil lipana i mušku atím pádem bylo ale po chytání.
Druhý den jsem začal právě na této tůňce, ale s „francouzem“. Vydržel jsem tu hodinu, za kterou jsem tu chytl několik lipanů, jednoho 38cm, dva duháky 30cm a dva potočáky, z nichž ten větší mohl mít asi tak 32cm. Bylo to jemnější chytání a většinou byl znát i sebemenší záběr. Poté jsem byl několikrát na Smědé, ale jen v Raspenavě jsem měl na nymfu částečný úspěch, kdy jsem za dvě a půl hodiny chytl několik malých pstroužků a dva lipany 34 a 35cm. V místech, kde jsem chytal, je však rychlejší proud.
O několik dní později jsem se jel podívat, jak to vypadá s lipany ve Frýdlantu. Zkouším opět „francouze“, ale tady je pomalejší voda a na nymfu to prostě tentokrát nešlo. Po hodině a půl jsem vytáhl jen dva menší lipánky a jednoho malého potočáka. Vyměňuji tedy návazec a zkouším to „na sucho“. Chytám jen na jednu malou olivovou CDC jepičku na háčku č. 20. Asi půl hodiny se téměř nic nedělo. Měl jsem jen jeden záběr, ale ryba snad mušku ani nevzala a tak jsem sekl do prázdna. Už jsem se začal rozmýšlel, jestli to nemám zabalit a jít pomalu na autobus, který mi jel asi za čtyřicet minut.
Popošel jsem tedy ještě asi o dvacet metrů níž po proudu a dostal jsem se za zátočinu nad jezem. Hned bylo vidět, že jsou zavřená stavidla. Voda tu plynula velmi pomalu, ale co bylo hlavní, sbíraly tu ryby. Říkal jsem si v duchu, proč jsem sem nešel hned. Nakonec jsem tu vydržel tři a půl hodiny a za tu dobu jsem chytl asi dvacet lipanů od 32 do 38cm a několik menších. Tak tohle jsem tu už hodně dlouho nezažil. Sluníčko už dávno zašlo za stromy, když jsem koukl na hodinky. Byl nejvyšší čas vyrazit na poslední autobus. V nylonových prsačkách jsem byl už i docela zkřehlý, ale domů se mi moc nechtělo. Byla to asi moje nejlepší podzimní vycházka.
Dostal jsem se sem o dva dny později a šel jsem rovnou na to místo, kde jsem chytal minule. Už před zátočinou bylo ale vidět, že to dnes nebude to pravé ořechové. Bylo méně vody a po hladině šlo dost listí. Na suchou mušku to tentokrát nebylo a tak opět zkouším „francouze“, ale ani to není žádná sláva. Za dvě hodiny jsem chytl jen tři lipany menší velikosti a dva 34 a 35cm. Ryb z této kategorie je ve Smědé asi nejvíce. Došel jsem až k jezu kde je na pravé straně veliká jáma, v které se též drží lipani a zjara se tu dá ulovit i pěkný pstruh, ale tentokrát jsem tu vyšel naprázdno.
Poslední listopadový víkend jsem opět zakončil na Lužické Nise. Nebyl sem však sám, kdo se přišel rozloučit s řekou. V sobotu jsem tu napočítal devět muškařů a v neděli jen o jednoho méně. I tak bylo chytání dobré, jen lipani už moc nebrali. Zato jsem chytl několik pěkných potočáků, kteří po vytření nabírali nové síly. Při jejich zdolávání to bylo znát, že jsou vyčerpaní, protože nekladli ani moc velký odpor. Loučení se sezónou bylo dobré a tak už se těším a doufám, že takové bude i příští zahájení. Do nové sezóny tedy přej všem „Petrův zdar!“