Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Vydařený den na Lužické Nise
Vytvořeno: 01.07.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Vydařený den na Lužické Nise
Již delší dobu jsme nebyli na Lužické Nise a tak se v sobotu 13. června večer rozhodujeme s dcerou, že tento revír zítra navštívíme. V neděli je tam horší vlakové spojení a tak jedeme až v 8:40. Na místě jsme něco po desáté hodině a v půl jedenácté už Wendy prohazuje hlubší proud, zatímco já si ještě na břehu dovazuji mušky. Když za chvíli nato zabrodím tak zjišťuji, že proud je tu až příliš hluboký a silný a tak lezeme z vody a chytáme ze břehu.
Já prozkoumávám ten proud a Wendy jde asi 20 metrů níž pode mne. Netrvá to ani tak dlouho a už vodím první slušnou rybu, chycenou na malého olivového bobše. Je to lipan 35cm v perfektní kondici a tak volám na dceru, ať mne jde vyfotit. Pak oba chytáme na svých místech a netrvá dlouho a volá i Wendy. Má to horší, neboť jí chybí na zádech podběrák, nemá totiž na vestě jojo, které si zapomněla doma a její rybě se z vody opravdu nechce. Jdu proto k ní s podběrákem i foťákem. Zmasilý lipan se za chvíli třepe v podběráku a je ještě o dva centimetry delší než ten můj.
Pěkný začátek a tak si v duchu říkám, že to s těmi lipany na Nise nebude asi zas až tak špatné a že je snad kormoráni letos nezdecimovali tak jako jinde. Nedávno jsem totiž měl delší rozhovor s chomutovskými muškaři na téma Lužická Nisa a kormoráni. Abych pravdu řekl, bral jsem to trochu s nadhledem, ale když jsem později na to samé téma měl i dotazy v elektronické poště, tak jsem už tomu docela věřil.
V proudu jsem přišel ještě o jednoho podobného lipana a kromě několika málo sbírajících ryb jsme pak už na ně nenarazili. Přemýšlel jsem, jestli nemám třeba navázat slabší forpas, protože jsme chytali na krátkou nymfu a měli jsme tam oba osmnáctku, ale po špatných zkušenostech, kdy jsem zde přišel o pěkné ryby, jsem to nakonec neudělal. Že byla moje předtucha správná jsem se přesvědčil asi o půlhodinu později.
Prochytáváme jen hlubší proudy a zastíněná místa pod stromy, protože je docela vedro a aktivita ryb téměř nulová a chytáme jen menší potočáky. Vynecháváme asi 50 metrový úsek mělkého proudu a dostáváme se na hlubší táhlou tůňku stíněnou převislými stromy. Vypadá to tu slibně, ale opět zaúřadoval zákon schválnosti a po několika hodech visím.
Nymfy se mi nechce trhat a tak jsem nucen zabrodit do hlubší vody, ale tím riskuji, že pokud tu jsou nějaké ryby, tak si je rozplaším. Přesto setrvávám na stejném místě a po několika dalších hodech mám záběr. Zprvu to vypadá, jako bych opět vysel. Šňůra se zastavila, a kdybych neviděl záblesk rybího těla u dna, tak bych si to asi i myslel. Nebyl to totiž žádný prudký výpad, ale rybě trvalo snad pár vteřin, než se dala do pohybu, nebo mi to alespoň tak připadalo.
Nejdříve se rozjela proti proudu, ale asi po dvou metrech se najednou otočila a mazala si to dolů po proudu. Musel jsem sklonit prut, protože jsem měl v cestě větve stromů a ještě jsem musel rybu odtahovat od břehu, aby mi pod něj nezajela, protože byl podemletý a ve vodě bylo plno kořenů. Pár minut mi trvalo, než jsem rybu zdolal. Byl to pěkný potočák, který měřil 45 cm a po nezbytném fotografování se rychle přemisťujeme na jiné místo.
Chytáme však už jen samé menší potočáky a není jich nijak mnoho. Až po delší době se dostáváme k tůňce, která je plná duháků. Jsou to však všechno ryby do 30 centimetrů. Jediný větší se mi po pěkném výskoku vypnul, odhadoval jsem ho tak na 35cm. Když nám duháci přestali brát, opět jsme se přemístili na nové místo, ale tam to vypadalo tak, že tu ryby snad ani nejsou a tak jsme se po chvíli ještě vrátili k naší duhákové tůňce.
Čas se nám už chýlil ke konci a bylo pomalu třeba jít na vlak a tak jsme chtěli ještě nějakou tu rybku honem ulovit. Záběrů už sice nebylo tolik, ale přesto jme si ještě nějaké duháky a potočáky chytli a asi za půl hodiny jsme už opravdu museli končit. Dnes jsme byli oba moc spokojeni, jak se nám ten den rybářsky vydařil…