Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Srpen na Lužické Nise
Vytvořeno: 31.08.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Srpen na Lužické Nise
Suché počasí letošního léta zapříčinilo, že stav vody na Smědé byl na tak nízké úrovni, že se zde nedalo téměř chytat, a aby toho nebylo málo začalo Povodí Labe upravovat dno řeky. Zmizely tůně pod jezem v Hejnicích a Frýdlantu, které byly zasypány pískem a také další dobrá místa kde byly ryby. Prý je to opatření proti povodním a tak jsem většinu volného času trávil na Lužické Nise, kde je dostatek vody i ryb.
Většinou se mnou jezdila i dcera Vendy, která tu přišla pod jezem v Bílém Kostele o pěkného duháka, kterého jsem odhadoval na 38 cm. Po dvou minutách zdolávání se v silném proudu z malého háčku setřepal. Já tam předtím dostal nad jezem také jednoho, ale ten měl jen 29 cm. Jinak jsme chytali většinou lipany, sem tam se spletl i nějaký potočák. Lovili jsme na malé zlatohlavé nymfičky, Vendy má ráda olivky, já preferoval černé s červeným tipem.
O týden později jsem tu byl sám a tak procházím ten samý úsek co minule a potkávám jednoho rybáře s vláčecím prutem. Na jeho dotaz jak to jde, odpovídám, že chytám jen samé menší lipany, ale že bych raději nějakého duháka. Místní rybář mi sděluje, že prý už je po nich, že jsou už vychytaní. Dnes jdu rychleji a tak se dostávám i na místa, kde jsme minule vůbec nebyli. Na jedné tůňce se mi přeci jen daří zaseknout většího duháka ve velikosti, co měla na prutu Vendy, jenže ani mně se ho nepodařilo zdolat. V konečné fázi, kdy jsem ho měl již u nohou v mělké vodě, kde bylo vody sotva po kotníky, se i moje ryba z háčku uvolnila.
Lipani dnes ani zdaleka nejdou tak dobře jak minule a tak když se dostávám na jedno slibné místo, kde ve stínu stromů sbírají ryby, převazuji na sucho. Do oka mi padl listokaz na háčku č. 14 a na druhý hod se ryba nechala přelstít. Není to však lipan, jak jsem si původně myslel, ale opět jen třiceticentimetrový duhák.
Další vycházku o týden později to již zkouším rovnou se suchými muškami. Jsem tu opět sám, protože prší, tak se Vendule nechtělo. V jednom proudném úseku to přeci jen zkouším převázat na nymfu. Zabral mi však jen jeden potočák, který se vzápětí osvobodil a poté jsem překvapivě chytl malou střevličku.
Přicházím k jedné tůni, ve které lipani sbírají jak pominutí. Co je však horší, že začalo dost silně pršet, i když to rybám moc nevadilo. Několikrát jsem si všiml, že mi po mušce vyjel lipan, ale nakonec ji nevzal a tak jsem převázal listokaze na háčku č. 20. Pak už šlo jen o to mušku správně naservírovat. Téměř co hod to lipan, největší z nich měl 38cm. Chtěl jsem tu původně vydržet až do 19:30, ale zima mě vyhnala od vody a o hodinu dříve.
Poslední vycházku v srpnu se mnou absolvovala i Vendy. Bylo krásné slunné odpoledne, ale lipani zdaleka nebyli tak aktivní jako v minulých dnech. Já chytl jen jednoho menšího lipana, jinak samé menší potočáky. Největšího měla Vendy a měřil 31cm, ale přišla opět o další velkou rybu.
Chtěla přehodit šňůru, rukou si ji přitáhla a přizvedla prut a najednou se špička prutu ohnula jako luk a ryba se nechtěla vůbec odlepit ode dna. Možná byla podseknutá, protože se po chvíli přetahování mušky zbavila. Uvidíme, co nás tu ještě čeká příště?
