[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Vltava pod Lipnem ] > Mé poznámky k lovu na chrostíky ve Vyšším Brodu (Vltava 28)
Vytvořeno: 04.11.2011, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Prokop Štádler
Typické zbarvení vltavské vody
Sezona suchého chrostíka na této nejkrásnější řece Šumavy začíná už poměrně brzy. Je to dáno tím, že se jedná o sekundární pstruhové pásmo, kdy vodu ohřívá i nehluboká vyrovnávací nádrž Lipno II. Již koncem dubna a začátkem května můžeme u vody pozorovat značné množství menších chrostíků v rojích nad řekou. Nejedná se však o líhnoucí se chrostíky, ale o chrostíky, kteří kladou vajíčka do vody. To je zásadní důvod, proč v tuto dobu neuspějeme s rozenci a kuklami líhnoucích se dospělců. Nejúčinnější je touto dobou tmavě zelený, tmavě hnědý až černý CDC chrostík v menší velikosti č. 12-14, se kterým nejraději chytám v klidnějších místech řeky (samozřejmě záleží i na průtoku). Ale již několikrát jsem viděl, jak i za průtoku 20 m3 došlo v pod železničním mostem v poledne k masivnímu hladinovému sběru. Záběry na suchého chrostíka jsou většinou poctivé, ale jsou i vyjímky a to u velikých a ochytaných ryb především pstruhů duhových, dělajících jen nepatrná kolečka.
Koncem května a celý červen začíná pro mne na Vltavě 28 nejkrásnější část rybářské sezony. V tomto teplém období dochází za soumraku a až do tmy k ohromnému líhnutí chrostíků, kdy už přijdou ke slovu i napodobeniny rozenců a polodospělců, které jsou asi nejúčinnější. Je zvláštní, že k takto masivnímu líhnutí dochází pouze v úseku od vyrovnávací nádrže až po Herbertovský jez. Ačkoliv jsem mnohokrát chytal večer i v místech po proudu vzdálenějších, nikdy jsem neviděl tolik hmyzu a tolik koleček jako v horní části revíru. Já si to vysvětluji tím, že do herbertovského nadjezí má řeka uzavřenější, prudší a hlubší charakter s množstvím rostlin ve vodě, ve kterých se hmyz zdržuje. Kdežto níže po proudu se řeka rozlévá i do mělčích štěrkových partií.
Zakončení večerního lovu Pd 56 cm
Mojí nejoblíbenější kombinací chrostíků pro tuto dobu je poctivě chlupatá varianta CDC chrostíka nebo CDC v kombinací se srnčí zimní srstí jako koncová muška a na přívěsu pak kukla právě se líhnoucího chrostíka, která může brázdit, nebo se i potopit. Krásné jsou záběry, kdy se nám koncová muška na náhle hladině zastaví, což je signál záběru na kuklu na přívěsu. Častokrát se mi už stalo, že velký pstruh sebral mušku v rychlém proudu jen půl metru přede mnou. Rozbuší se mi srdce a místo klasického nahození jen tak položím mušky na vodu před sebe. Sledování záběru z takové blízkosti je pak opravdu velmi silný zážitek. Musím konstatovat, že pstruzi jsou zde mimořádně bojovní a často zalehnou do proudu na dno a stojí na místě. I pstruh potoční 35 cm s vámi svede tuhý souboj a ještě vás před závěrečným uvolněním mušky stihne řádně postříkat ocasní ploutví.
Tady bych rád upozornil ještě na jednu zvláštnost. Při podvečerním a večerním sběru chrostíků pstruzi v proudech nesbírají pravidelně a často vidíme, jak se hned tu a hned tam udělá velký prskanec na vodě a již se na stejném místě neobjeví. Většinou takto lokalizovanou rybu přivedeme k záběru opakováním hodů na toto místo, ale při zrazeném záběru se vám po mušce již podruhé neotočí. Do proudů používám nejraději kombinaci dvou mušek s rozencem na přívěsu a jako hlavní koncovou mušku buď pekně chlupatého chrostíka s oranžovým nebo flash tipem, který napodobuje svlečku. Do klidnějích partijí řeky potom použiji řidčeji navázaného menšího CDC chrostíka.
Není však výjimkou, že v krásném letním večeru, když se voda jen vaří, nemůžeme chytit kloudnější rybu. I to se stává a dělá to muškaření ještě zajímavějším sportem a nutí nás vymýšlet a vyrábět stále dokonalejší mušky a nalézat nové způsoby lovu. To se mně na tomto způsobu lovu líbí nejvíce.
Kartáč do rychlých proudu
Kombinovaný chrostík s pomerančovým tipem
Pupa chrostíka
Tmavě hnědý chrostík pro začátek sezony