Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Vltava pod Lipnem ] > Naše dubnová výprava na Květoňov a do Vyššího Brodu
Vytvořeno: 04.06.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Stanislav Bláha
Naše dubnová výprava na Květoňov a do Vyššího Brodu
Naše dlouho a pečlivě připravovaná rybářská výprava měla být původně na trase Vimperk – Květoňov – Sage Casting Day ve Chvalkově, ale jak je z názvu patrné, malinko se zvrhla jiným směrem a to díky pracovní zaneprázdněnosti jednoho z nás.
Na Květoňov dorážíme 28.4.2007 ve třetí hodině odpolední. Nejprve následuje obhlídka okolí, neboť kluci jsou zde poprvé a já tu nebyl už taky drahnou dobu. Hladina vody je jako zrcadlo, takže se dobře pozoruje aktivita ryb u hladiny. Na konci hráze objevujeme hejno velice krásných kaprů a bratr lituje, že jsem z kufru vyndal věci na plavanou. Já ho uklidňuji, že bude za chvilku tahat pstruhy jako polena.
Chystáme se tedy na ten superlov a já se vyzbrojuji intermídou, kolega Jarda taktéž a brácha plovoucí šňůrou. Ještě než dorážíme k vodě, naskýtá se nám zajímavé utkání, ve kterém se užovka snaží do sebe nasoukat slepýše. Vše bylo řádně zdokumentováno, a tak lovu už nic nebrání.
K chytání se snad ani nechci vyjadřovat. Slovo debakl by bylo nejvýstižnější pro čtyřhodinovou námahu se všemi možnými montážemi, muškami a dráždidly a s nulovým výsledkem. Jen bratr chytal na sucho plotice. Přesto se nám na Květoňově líbilo. Ale protože jsme si chtěli opravdu zachytat, tak jsme se shodli, že ráno zahá-jíme ve Vyšším Brodě, kam jsme ještě v noci přejeli na přenocování.
Ráno nás budí už první sluneční paprsky. Nad hladinou se povalují ještě poslední zbytku oparu. Po krátké snídani se domlouváme kam jít. Brácha zůstává pod železňákem, já vyrážím s Jardou strýmrovat pod vyrovnávací přehradu Lipno II. Na místě to vypadá jak o závodech. Do vody tu létají plechy (h)různých velikostí a výtok z elektrárny je plně obsazen nymfaři.
Navěšuji svou oblíbenou sestavu: vranka plus montana a dávám se do boje. Nepřichází však žádné záběry, a tak si představuji další Květoňov. Několikrát se mi zdálo, že jsem slyšel šplouchnutí od sbírající ryby, ale nic nevidím, a tak tvrdošíjně trvám na strýmrovi. Nakonec mě přemáhá zvědavost a vzduchem už sviští černý chrostík. Ještě se na vodě ani nerozkoukal a přichází razantní záběr. Zásek a ryba sedí. Vychutnávám si první souboj se pstruhem, bohužel tvrdý prut není na sucho to pravé, a tak se ryba osvobozuje těsně u břehu, a proto hned volám na Jarouše, ať to změní na sucho. Jen co se mu to podařilo, už také vodí první pěknou rybu. Koncert na chrostíka nepřestává, a tak se opájíme nádhernou muškařinou.
Když toho mám tak akorát, jdu se nasvačit. Už nechci jít nahoru, a tak zůstávám na úseku „Chyť a pust“ u kláštera ve Vyšším Brodu, kde se na hladině dělají ohromná kola. Hned první náhozem dostávám statného duháka. Chytám zde ještě několik nádherných ryb, kterým dominuje překrásně zbarvený siven 41cm. Přichází Jarda a já se věnuji focení jeho muškařského umění.
Konečně se připojuje brácha od železňáku, a tak se dovídáme, že si pro spoustu lidí skoro nehodil do vody a má na kontě jen dva úlovky. Posíláme ho zlomyslně na místo, kde sbírají tři veliké ryby, které nám svojí netečností na chrostíka pijí krev.
Bratr zaloví v krabičce a plavným hodem umisťuje olivku na 18 háčku těsně nad rybu. Šplouchanec jak hrom a krásný duhák už předvádí svoje veletoče. Po zdolání ukazuje metr 38 cm. Ještě pac a pusu a ryba je vrácena rodnému živlu. Musím ještě dodat, že je postupně dostal všechny. Nádherný výkon! Proč vlastně jezdíme na Ohři, když tu máme takové krásné ryby, zeptal se nás nakonec Pavel. Asi na tom něco bude…