Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > Mé zkušenosti s francouzským nymfování na malých vodách
Vytvořeno: 03.03.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Jiří Pejchar
Mé zkušenosti s francouzským nymfování na malých vodách
Pejchar - flik z ruky
Moje první muškařské pokusy začaly na malých říčkách Vysočiny – Chrudimce a Doubravce. Další zkušenosti z větších řek jsem získal až později, když jsem začal se závoděním (Orlice, Metuje, Sázava). Svůj styl chytání jsem tedy získal na malých vodách a dodnes jej používám s jistými úpravami i na větších řekách.
Vzhledem k podmínkám na malých řekách jsem si upravil i svůj nástavec. Na říčkách Doubravě a Chrudimce trávím i nyní nejvíce času. Obě jmenované řeky jsou často velmi uzavřené větvemi z pobřežních porostů a proto je třeba neházet mušky výše než je aktuální výška vaší postavy, ať již stojíte, klečíte nebo skoro ležíte ve vodě, jinak jsou vaše nymfy hned na stromě. Proto je třeba používat boční hody.
Při nymfování s francouzským návazcem postupuji v zarostlých tocích zásadně proti vodě a prochytávám všechny „kapsičky“ kde může být ryba. Dříve jsem zde používal prakové hody, ale tento způsob nahazování se mi časem zdál dosti pomalým a hlavně dost nešetrný po dopadu mušek. Přišel jsem na to, že nejlepší je házet nymfy „flikem“, což je způsob házení podobný tomu, jako se hází s létajícím talířem.
Prutem si naměřím výšku otvoru v porostu a při vlastním hodu nesmí tuto výšku vaše nymfy převýšit. Pak zatáhnu prutem mírně do boku a dostanu nymfy za sebe a pak vrátím prut do počáteční pozice. Když to jde, tak se snažím využít proudu. Namířím špičkou na místo požadovaného dopadu mušek a pak mírným trhem zápěstí nahodím nymfy „flikem“. Pro přesné či krátké hody položím koncovou mušku do dlaně a nahodím „flikem“ (viz obrázek 1). Pro tento způsob hodu však nesmíte mít příliš tenký návazec, který by se mohl při nahození „flikem“ zamotat do špičky prutu nebo jinak zauzlovat.
Z toho důvodu používám francouzský návazec, který začíná dvoumetrovým úsekem o průměru 0,40 mm. Pak následuje třímetrový úsek o průměru 0,30 mm a nakonec zde 1,5 m dlouhý úsek o průměru 0,20 mm, který končí dvoubarevným 30 cm dlouhým signalizátorem záběru o průměru 0,18 mm. Pod něj už navazuji 40 cm vlasce o průměru 0,14 mm a dalších 40 cm tvoří vlasec o průměru 0,10 mm, kam přivážu jednu nymfu a pod ní ještě další nymfu na stejný vlasec o délce 60 cm (viz obrázek 2). Když lovím na větších řekách, používám stejný nástavec, ale řeku si podélně rozděluji na několik menších úseků. Na otevřených prostorách už samozřejmě používám klasické hody přes hlavu.
Co se týká prutů, tak pro malé toky používám dva odlišné pruty. Pro otevřenější charakter toku mám trojkový prut o délce 8,8 stopy a pro hodně zarostlé toky používám dvojkový prut o celkové délce 8,4 stopy. S tímto prutem chytám i v keřích. Do těchto míst by se nedalo nijak nahodit a tak je třeba si zalézt přímo do keře. Stojím mezi větvemi a špičku prutu mám u hladiny a prostor mezi hladinou a větvemi o velikosti 30 cm mi k nahození stačí. Vlastní zdolávání ryby pak provádím tak, že prut naručkuji za sebe do větví, nebo sundám špičku prutu a rybu zdolávám jen na koncovém dílu prutu. Tímto způsobem se dá chytat i v těch nejzarostlejších místech a často nám to přinese i velmi pěkné úlovky.
