Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ O muškách ] > Chytání na saze
Vytvořeno: 01.02.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: John Goddard
Chytání na saze
Zdroj: FF & FT, leden 2007 (kráceno)
U vzniku toho to příspěvku stály dva články ve FF& FT z března a dubna 2005. Jejich autorem byl můj starý přítel Davy Wotton, který se v nich věnoval chytání s drobnými vzory pakomárů ve velkých hloubkách, ale jsou tu ještě další možnosti, o kterých se tehdy nezmínil. Davy nyní žije v Americe, kde se chytá na pakomáry zcela odlišně než u nás v Anglii. Tam je tato forma rybolovu velmi propracovaná hlavně z toho důvodu, že v mnoha řekách není neobvyklé chytat pstruhy, kteří se krmí mnoha titěrnými druhy mušek, které se líhnou současně a občas i po celý den.
Zkrátka tam mají mnohem více druhů titěrného hmyzu, než žije v našich řekách. Jedná se o různé drobné druhy chrostíků, pakomárů a nejrůznějších jepiček. Většina z nich je velmi malá v rozmezí 2 – 3 mm a proto je třeba je vázat na háčky o velikostech 22 – 28. Z toho důvodu tam bylo v posledních letech vyvinuto mnoho drobných vzorů mušek, které jsou jinde ještě zcela neznámé. Také je třeba připomenout, že v Americe mají celou řadu divokých druhů pstruhů a duháků, kteří zdomácněli v mnoha řekách. Pstruh, který se živí na drobných druzích hmyzu, může být spatřen jak pod povrchem, tak i hlouběji ve vodním sloupci, kde požírá různé kukly.
Na Britských řekách jsme více či méně omezeni na jeden nebo dva druhy pstruha, kteří jsou také občas přistiženi jak se krmí na kuklách pakomárů. Kromě toho u nás žijí sotva dva druhy tohoto drobného hmyzu, kterými se náš pstruh krmí pravidelně a dále tu ještě máme malé druhy pakomárů z čeledi Chironimidae a pak jsou tu občas drobné černé mušky z čeledi Empididae. Občas se pstruzi také pasou na různých druzích jepiček z rodu Caenis, označované jako „bílé prokletí“, ale ty bývají na britských vodách málo početné a objevují se buď brzy ránu či krátce po západu slunce. Velmi vzácně můžeme zastihnout i pstruha, který se pase na drobných mšicích, které spadnou z listí stromů nad vodou.
Velká výzva
Pstruh obecný je ryba se samotářskými sklony a obyčejně si hledá takové místo, kde bude chráněn i před případným vyschnutím řeky. Sbírání těchto drobných „sazí“ či drobných pup je nezaměnitelné ve chvíli, když se pstruh pohybuje pod hladinovým filmem. To pak občas při pomalém plavání otvírá a zavírá tlamku a drobná potrava mu „teče“ přímo do žaludku. Jen vzácně se pohybuje tak, že malinko vybočí ze zvoleného směru, což znamená, že při lovu je třeba nahazovat mušku naprosto přesně.
Když se podíváme do historie chytání na pakomáry ve Velké Británii, vždy se jednalo jen o velmi omezené případy, jako třeba v období Halfordovy éry na začátku minulého století, kdy šlo o lov pstruhů na řekách v období líhnutí „černého prokletí“. Pokud byl nalezen pstruh, který se selektivně pase na této potravě, byl pokládán za rybu, kterou nelze ulovit. Tehdy ještě totiž neexistovaly tak malé háčky, aby se na ně dal uvázat nějaký vhodný vzor. Během posledních 20 – 30 let se však staly tyto drobné vzory populární, to když se zjistilo, že tyto drobné mušky jsou přijímány pstruhy s důvěrou v době jejich líhnutí ve vodním filmu.
Dnes, kdy stále smutně klesá početnost výskytu hmyzu v mnoha našich řekách a sbírající ryba už je jen jakousi prémií, můžeme také pozorovat i pokles počtu pstruhů, kteří se živí tímto drobným hmyzem. Když však se stane, že se k tomu namaneme, pak je to pro nás obrovská výzva. V několika posledních letech jsem měl pár úspěchů s takovými pstruhy, když jsem je chytal na drobné vzory ve velikostech 18 – 20, ale mohl jsem být možná úspěšnější, kdybych použil ještě menší mušky. Co se týká mne, není nic snazšího než uvázat tyto jednoduché vzory, ale o to těžší je pak sledovat tyto saze na vodní hladině. Možná by bylo nejlepší použít nějaký indikátor záběru, jak to doporučoval přítel Davy.
Na počátku sedmdesátých let minulého století, když jsem chytal na famózním úseku Abotte Barton na řece Itchen, jsem často chodil kolem pstruhů sbírajících „prach“ a strávil jsem mnoho času pokusy o jejich ulovení, ovšem jen s velmi malou či nulovou úspěšností. Občas se mi sice podařilo něco zaseknout na drobné černé vzory ve velikosti 20 a s koncovým vlascem o průměru 0,10 mm, ale pak jsem zjistil, že mnoho z nich mi zajelo do travin a tam si vytrhli háček, a když se to náhodou nestalo, tak jsem o ně přišel buď hned po záseku, nebo během zdolávání, když mi urvali jemný vlasec. Bylo to pro mne velmi frustrující, zvláště když jsem pravidelně četl o úspěších amerických přátel, kteří chytali na ještě menší vzory a ulovili obrovské pstruhy, občas i přes 10 liber.
Rozluštění této záhady nebylo možné před rokem 1990, kdy jsem byl poctěn pozváním od Herberta Wellingtona do Montany na ryby. Herbert je majitelem ranče Longhorn, přes který teče jeden z nejčistších jarních potoků v Americe, který se jmenuje O´ Dell. Dále je třeba ještě dodat, že Herbert byl nejen velmi zkušený rybář v lovu s kuklami pakomárů, ale sám ještě tento styl vylepšil. Jeho potok tekl v otevřených lukách, které byly hustě porostlé vysokým a silným rákosím, takže se jednalo o velmi náročný rybolov. Potok nebyl nikdy uměle zarybněn, ale byl plný velkých pstruhů obecných, kteří se sem dostali z povodí.
Během prvního dne mi přítel ukázal různé sírově žluté jepičky, vázané na háčcích č. 20, na kterých jsem jako obyčejně ztrácel rybu za rybou. Na konci tohoto velmi vzrušujícího, ale neproduktivního prvního dne jsem chytl jednoho malého potočáčka, zatímco Herbert vrátil vodě sedm nádherných potočáků, největší z nich byla super ryba kolem 8 liber. Po lovu jsme si sedli na břehu a popíjeli na uvítanou whisky a přítel mě pak požádal, abych mu ukázal svůj nástavec a mušky. Potom mi vysvětlil, že pokud chci chytit nějakou velkou rybu, tak musím nejdříve ohnout háček tak, aby se jeho špička dostala více dopředu a pak mi ten háček s pomocí peanu vyhnul.
Ochranný faktor
A pak mi ještě řekl, že je velmi důležité přivázat si do nástavce kousek silnější gumy, který ho učiní nepřetrhnutelným při záseku a po něm bude fungovat jako ochranný faktor během zdolávání velkého pstruha. Poté vyndal cívku s 11 liberní gumou a s pomocí chirurgického uzlu mi připojil ve vzdálenosti 140 cm od konce muškařské šňůry přímo do nástavce asi 25 – 30 cm této gumy. Tato pozice je podle něj velmi důležitá pro dobré házení a zpětné obracení šňůry při házení.
Během příštích deseti dnů jsem si fantasticky zachytal a ulovil jsem mnoho nádherných kousků nad 9 liber a taky jsem ještě nějakou velkou rybu ztratil. Od té doby, bez ohledu na to jaký typ a velikost mušky používám, tak si vždy ještě přihnu háček. Jen málokdy se mi stane, že mi ho ryba narovná. Nyní mám také vždy zařazenou gumu do nástavce, dokonce i při lovu lososů, protože to má ještě další výhodu. Ztratím totiž mnohem méně mušek o keře a stromy při zpětném chodu mušky. Při upevňování gumy do nástavce jsem také nahradil chirurgický uzel „dvojitým krvavým“ uzlem a to mě nikdy nezklamalo. Důležité je, že se nesmí pro tento účel používat ujímaný nástavec. Guma (Power Gum) se prodává v mnoha obchodech s rybářskými potřebami a běžně jí používají „plavačkáři“.
Když se bavíme o nástavcích, tak je důležité nezapomenout na to, co doporučoval Davy pro rozence nebo potápivé vzory mušek, totiž dávat přednost fluorkarbonům na konci, protože se na rozdíl od nylonů potápějí, zatímco vlasec pro suchou mušku plave. Podle mých zkušeností z větších řek jsem si mohl ověřit, že je přeci jen malý rozdíl i v tom, když natřu všechny návazce Fullerovou půdou, protože všechny silony mají jinak sklon plavat v povrchovém napětí.
Jak jsem uvedl výše, existují různé vzory pro ty pstruhy, kteří se krmí „smetím“ na hladině, včetně několika atraktivně vypadajících CDC rozenců, ale já se musím přiznat, že jsem měl hodně štěstí se třemi následujícími vzory ve velikostech 18 – 20. Jednalo se o mušky: The Smut, The Smut Emerger a Suspender Midge Pupa. Je známo. Že největším nepřítelem rybáře lovícího na pakomáry je brázdění, ale je také jedna situace, kdy se může brázdění stát našim spojencem. Stalo se mi před lety, že takový pstruh vzal mého drobného Suspendra až ve chvíli, kdy už začal brázdit hladinu. To mohlo být z toho důvodu, že když jsou tito drobní rozenci a stoupající kukly u hladiny, tak se stavějí do horizontální polohy, plavou pod hladinou a číhají na slabé místo, přes které se líhnou.
Večerní tip
Nakonec jsem si řekl, že by mohlo pomoci přidat na mušku malý tip, který používají rybáři při večerním lovu na mnoha našich řekách. Když se šeří je sice možno pozorovat sbírání ryb, ale vidět tuto drobnou mušku na hladině již nemůžeme. V té době mohou také pstruzi sbírat některé drobné mušky, které se právě líhnou, ale mohou zde být také malé pupy, které se budou líhnout později a které jsou rovněž pstruhy přijímány. Tato situace může být také hodně frustrující, když v odraženém světle nemusíme vůbec zjistit, jakou mušku bychom měli nasadit. Také jsme na rozpacích, zda a kdy máme zaseknout při objevení se kolečka na hladině. Jestliže to nebyla vaše muška, pak můžete rybu zradit a donutit jí sestoupit od hladiny ke dnu.
Tento problém se dá vyřešit tak, že použijeme malý Suspender Midge Pupa a nahodíme ho tak prudce, aby prorazil hladinu a udělal kolečko nad místem, kde se objevuje pravidelně stoupající ryba. Tak budeme celkem přesně vědět, kde se nachází naše muška a takovéto malé tušování hladiny je přijatelné. Za většího šera pak můžeme chytat na cit, když nejprve lovíme mimo sbírající rybu a postupně si prodlužujeme hod a čekáme na ten správný drift, který se projeví zatažením.
1. Suspender Midge Pupa
Háček: Drennan Suspender vel. 18
Hedvábí: V tělové barvě
Hlava: Kulička plastazotu připevněná bílým silonem
Ocásek: svazeček slabých silonových vláken (1/4 délky těla)
Kroužkování: stříbrná lametka Veniard č. 14
Tělíčko: Antron v hnědé či olivové barvě
Hruď: hnědé pírko z krocana či páva
2. Goddard Smut
Háček: ze slabého drátku s očkem vyhnutým vzhůru, vel 18 – 20
Hedvábí: jemné černé
Tílko: Dvě černá pštrosí pírka nebo černá vlna
Nožky: dva oviny pírka z černého kohouta
3. Smut Emerger
Háček: z jemného drátu, očkem vzhůru a velkým obloučkem 18 – 20
Hedvábí: jemné černé
Tílko: černý Antron
Křidélko: fluo-bílé Glo-Brite
černý kohout 2 – 3 parašut oviny kolem křidélka
