Autor: Karel Franc
Protože mám zájem o lov pstruhů a žiji na Třeboňsku, kde moc pstruhových příležitostí není, sleduji situaci na revíru Dračice, která byla do tohoto režimu převedena poměrně nedávno. Pro ty, kdo tento vetší potok neznají připomínám, že má dvě části, které jsou od sebe odděleny cizím územím. Říčka pramení na Dačicku, pak protéká rakouským územím, aby se poté vrátila zpět na české území u obce Rapšach a teče dál chráněnými územími, aby se spojila s Lužnicí u obce Suchdol nad Lužnicí. Mne zajímá právě tento druhý úsek, který má mimochodem délku jistě větší nežli 8 km.
Rybařím od roku 1995 a od té doby sleduji situaci v této říčce. Při otevření soupisu revírů na mne vždy čekalo překvapení v podobě označení hranic revíru.V letech 1995 -1996 se v soupisu objevuje pouze úsek od soutoku s Lužnicí až ke Klikovskému mostu ( 2km ) -a to jako součást MP revíru Lužnice 10A v péči MO Třeboň.V letech 1997-1999 byl revír prodloužen až ke státní hranici s Rakouskem a zůstal součástí MP revíru Lužnice 10A.
Na tomto stavu je pro lovícího zajímavá ta skutečnost, že revír nebyl vůbec zarybňován. V soupisu revírů pro rok 2000 se tato část řeky ocitla jako součást P revíru Dračice-1 v péči MO Nová Bystřice. Zůstávala tu ta nesrovnalost, že délka revíru v soupisu po prodloužení zůstala označena 4km-1ha, jakoby spodní úsek řeky měl 0km-0ha. Tato skutečnost vyvolává otázky, jak je to se zarybňovacím plánem a samotným zarybňováním? Dle nepodložených informací byl revír v r. 2002 v jednom úseku zarybněn pstruhem potočním.
Přistupme k praktickým poznatkům z rybolovu. Podotýkám čtenářům PM, že moje muškařské dovednosti jsou zatím slabé a počet vycházek sem mám asi do deseti za rok.V okolí soutoku s Lužnicí je úsek dlouhý zhruba 400m, který býval proslulý výskytem mníka jednovousého. Nyní místní hovoří o jeho vymizení v souvislosti s vydrou. Dále proti proudu teče řeka lesem v úzkém korytě, dno je částečně písčité a zčásti bahnité. Vyskytují se zde tloušti, okouni a štiky, které lovím především přívlačí. Asi po 2km vyjdeme z lesa a po chvíli se dostaneme až ke Klikovskému mostu, za kterým je jez a mlýn.Pod jezem lze nalovit především okouny.
Dále říčka obtéká obec Klikov a tvoří pěkný pětisetmetrový proudný úsek, ve kterém hledám (marně) pstruhy.Nad Klikovem protéká otevřenou krajinou, dno je bahnité a řeka zde tvoří četné tůně. Dále se zde často pase stádo krav, které vstupují do řeky a devastují její břehy. Úlovku jsem zde nikdy nedosáhl. V tomto úseku je též jeden menší jez, pod kterým je rybářsky nadějné místo se skrytými překvapeními, alespoň já jsem si zde roztrhl prsačky o utopenou traverzu.
Dále má řeka stejný charakter, až se dostaneme k mostu v obci Františkov. Zde je výhodné místo pro zaparkování auta. V úseku od tohoto mostu k velkému jezu, který je asi dva metry vysoký, se dají lovit pstruzi potoční, kteří mají jen zřídka lovnou délku.Vloni jsem zde dokonce ulovil mírového pstruha duhového. Místní občané zde loví pstruhy do čeřenů pod jezem, jejich délku nezjišťují a berou vše. Zde též zcela jistě objevíte stopy vyder, které si sem nosí z blízkých rybníčků kapry, takže zde často najdete hromádky šupin. Klidné nadjezí lze obejít pouze zprava krajem lesa. Nalevo jsem sice prošel také, ale málem jsem uvízl v bahně.
Dostaneme se pak až k lávce pro pěší, kde též končí příjezdová cesta z obce Františkov a je zde poslední vhodné místo pro parkování automobilu, nechceme-li porušovat zákaz vjezdu do lesa.
Nad lávkou začíná krásná partie řeky, která protéká jakýmsi docela širokým kaňonem. Řeka je poměrně široká, má písčité a kamenité dno a patrně zde byla vloni zarybněna pstruhem potočním.Velmi hojní jsou zde tloušti a proudníci.Toto je úsek vhodný pro muškaření. Já tu používám jakousi zlatohlavou nymfu s bílým tělem.Tato část je dlouhá asi 1000m a končí u peřejí, kde začíná poměrně velmi prudký úsek řeky. Na konci peřejí začíná klidnější část, která protéká lesem, má dno spíše bahnité a jsou zde pěkné tůně. Dostáváme se až k velkému, tzv. tankovému mostu. Zde jsem před lety, při první vycházce a na první nahození, ulovil menšího pstruha.
Nad tímto úsekem je ještě asi 3km dlouhý úsek, ve které se střídají klidnější partie s prudšími úseky s balvany.Ulovil jsem zde převážně proudníky, ale i pstruhy potoční. Je poměrně obtížné objevit konec revíru, aniž by člověk nevědomky neprošel do Rakouska. Je třeba hledat hraniční patníky.
Tento revír má asi daleko větší potenciál pro sportovní rybolov, než nám v současné době nabízí. Pro sportovní revíry u nás platí pravidlo, že ryby jsou v řece tehdy, když se tam vysadí, zde ale není zcela zjevně něco v pořádku. Doba, kdy se zde nezarybňovalo, bude jistě velmi dlouhá. Navštívíte-li tento revír, berte místní pstruhy spíše pod svou ochranu, nežli do svého košíku. Pokud má někdo z čtenářů PM informace o zarybňování tohoto revíru, či má přehled o úlovcích v minulém roce, uvítal bych, kdyby mi je zaslal e-mailem (k.franc@seznam.cz).
Dovoluji si odpovědět na některé otázky kolegy France. Jsem rád, že jako řadový člen ČRS má zájem o konkrétní revír a tím pomáhá i nám se správně orientovat v uvedeném území. Říčka Dračice ležela po mnoho let z velké části v příhraničním pásmu s Rakouskem a proto byla mimo centrum jakékoli pozornosti. Dále to byla i otázka chybějící pstruhařské tradice v tomto čistě rybníkářském území a malý zájem místních organizací o tuto vodu. Byly zde i určité problémy z CHKO Třeboňsko, která měla obavy, že by pstruzi mohli vyžrat jeden vzácný druh vážky, který v Dračici žije. Několik let jsme hledali vhodné hospodáře, kteří by se tu byli ochotní pustit do pstruhařiny a až MO Nová Bystřice projevila zájem. I když u ní jde především o horní úsek, o kterém se K. Franc nezmiňuje, nemyslím si, že by ošidila spodní úsek poté, co zde byl stanoven zarybňovací plán.
V posledních letech se tedy začaly vysazovat lososovité ryby i do dolního úseku, i když statistika o vysazování je společná. I tak se dá říci, že spodní úsek je zarybňován od roku 1999. Nyní projevila o tento dolní úsek zájem i nově vzniklá MO ČRS Suchdol nad Lužnicí a tak by si tyto dvě organizace mohly vzít Dračici do společného obhospodařování. Co se týká vlastního vysazování, nelze říci, že by ta čísla, která uvedu níže, byla nějaká nevýznamná, ba spíše naopak, v porovnání s jinými podobnými revíry. Bude to však trvat ještě několik let, protože žádná původní lososovitá obsádka tu už prakticky nebyla.
První zarybnění Po je datováno do roku l997 a jednalo se o 1070 kusů do horního úseku u Nové Bystřice. V roce následujícím to pak bylo 900 ks pstruha ob., rovněž do horního úseku. V tomto roce bylo zaznamenáno, že zde úspěšně lovili 3 rybáři, kteří vykázali 16 Po, 3 Pd, 1 štiku a 4 okouny.V roce 1999 bylo vysazeno 3000ks Po, z toho asi 2/3 do dolní části Dračice (a tento poměr se drží i nadále) a k tomu ještě 1000 Li l.Úspěšně lovících bylo 7 a vykázali 21 Po, 1 Pd, 1 Li a 10 okounů. V roce 2000 bylo vysazeno 3400 Po a uloveno 7 rybáři 7 Po, 1 Tl a 1 štika. A konečně v roce 2001 bylo vysazeno 3000 Po a 1000 Li a 7 lovců zde mělo 21 Po, 1 Pd, 1 Li a 10 okounů. Vysazování v loňském roce bylo zhruba v těchto rozměrech, úlovky ještě nejsou sečteny.